Čemu věří ateista?

28. června 2017 v 12:04 | reinkarnacia.sk
Ateismus se běžně chápe jako bezbožnost. Tedy konkrétně je to nevíra v Boha, duši a nic co by bylo transcendentální tomuto světu. Jenže tato nevíra pochází z obyčejné víry, že Bůh není, protože spekulativní věda svým empirizmem není schopna tuto neexistenci dokázat. Častokrát se obhajují tím, že je třeba dokazovat pouze pozitivní tvrzení, a zbytek je automaticky pravý opak, ale to je tzv. argument z nevědomosti.
Podívejme se tedy blíže na tuto "víru" ateisty. I oni totiž, jak vyplývá z předchozí věty, musí něčemu věřit. Musí věřit v nějakou náhradu, či simulaci a jak tento článek dokáže, ne jen jednu, ale celá řada. Lidské vědomí je zkrátka tak uzpůsobeno, že klade otázky a vyžaduje odpovědi. Dnešní společnost je naneštěstí ale uzpůsobena tak, aby tuto lidskou základní vlastnost utlumila, pokud možno vytrhla z kořenů, ale není to tak snadné. Otázky o smyslu života, o duši, o smrti, se běžně objevují v lidské mysli. Jdou částečně tlumit alkoholem, drogami, nebo nesmyslnými životním koníčky a zálibami, ale u většiny lidí se vždy v pravidelných cyklech objevují. Většinou se tak stává ani ne tak v přesné a zakotvené podobě. Jde spíše o podivný neklid, který začíná nepříjemně obtěžovat podvědomí. Poprvé se tak stává většinou v období, kdy se člověk blíží k třicítce, a začíná chápat, že už není nejmladší. Zbavuje se mladické zběsilosti a nerozvážnosti, stává se usedlým, začíná přemýšlet.
Další období je věk kolem padesátky. To už se život užívá trochu těžší, ale s přispěním pilulek různých barev to ještě nějaký čas jde jako tak zvládnout. Sice to vypadá jaksi trapně, když si vyjde oblečený a ověšený nejnovějšími módními výstřelky, se tři dekády mladším milencem či milenkou, ale na nějaký ten čas se to dá jako tak zkorigovat a namlouvat si, že je všechno úžasné a že je na to "užívání , "ještě hodně času. Pak už se však vrší trapnosti na trapnosti. Ateistický materialista odmítá přijmout své stáří a nadcházející smrt jako obecnou pravdu. V tomto případě se zbytek života stává zběsilým šílenstvím, honbou za posledními možnými a dostupnými požitky, které jsou chátrající smysly a tělo ještě schopné přijmout. Samozřejmě, pokud to již v průběhu své materialistické kariéry nadobro nevzdal a neupadl do stále frustrujícího letargie.
Materialistická civilizace, která se velmi podobá té zvířecí, nabízí možnost potlačit vyšší vědomí, které se snaži prodrat na povrch přes nespočet zvířecích aktivit. Sex, jídlo, zábava, spánek. Když se tímto "vznešeným" aktivitám budeme věnovat, bude to skutečně fungovat jako jakási ucpávka. Problém je, že tato "ucpávka" nemusí příliš těsnit. U někoho méně u někoho stále více prosakuje a u některých jedinců se snaha ucpat toto vyšší vědomí, instinkt pocházející jaksi tajemně z našeho nitra, tento napovídací hlas, nepodaří umlčet vůbec. Takový život často prochází těžkými depresemi a může končit i sebevraždou. Touha po smyslu života je totiž v každém z nás pevně zakotvena. Dnes se nám ji však nedaří nějak naplnit a nezbývá, jen bezbřeze ždímat z tělesných smyslů co se jen dá. Aby to bylo možné bez výčitek svědomí, je třeba brát za bernou minci hodně ideologií.
Ateista je tak celý život odsouzen věřit ideologiím, které produkuje jeho tak oblíbená a uctívaná materialistická společnost se svými kněžími-vědci. Tito novodobí šamani, kteří svým tzv. Vědeckým voodoo přivádějí své stále se rozšiřující stádo bečiacich ovcí do záhuby, produkují jeden šarlatánský trik za druhým a předkládají ho jako absolutní pravdu. Například marxistická ideologie byla prominentní od svého vzniku po téměř celé století. Měla však tu chybu, že jaksi nevyhovovala všem. Mnoho lidí si totiž nemohlo užívat, tak jak by chtěli. Byla tedy svržena a odložená ad acta. Je však otázkou času než po ní někdo sáhne, opráší ji a dá nový punc. Historie se ráda opakuje.
Ideologie však navazují a podněcují jedna druhou. Marx věnoval svůj Majetek Darwinovi. Na rozdíl od jeho spisů avšak ty Darwinovy ​​nestárnou jen tak snadno. Mají mnohem tužší kořínek. Taková evoluční teorie má tu výhodu, že uspokojuje všechny vrstvy lidí. Není jen pro dělníky, ani pro šlechtu, či oligarchů. Ne, ona tvrdí, že z opice jsme všichni a užívat si jako zvířata máme tedy všichni. Když k tomu přidáme Freuda, a jeho základ světa v sexu, katastrofa nenechá na sebe dlouho čekat.
Ateista je tak odsouzen věřit, že vznikl z opice, ale přitom většina lidí je velmi hrdá na svou tzv. civilizovanost a odlišnost od zvířat. Pokud říkáme někomu, že je zvíře, jistě mu to nebude příjemné. Jedním dechem však paradoxně potvrdí svou domnělou spřízněnost s opicemi. Přitom většina lidí neudělá jediný pokus se tomuto modernímu mýtu podívat na zoubek. To, že ve skutečnosti vykopávky potvrzují přesný opak, o to se nezajímají, stejně jako že onen spojovací článek mezi druhy se ještě nenašel, a o tom, že něco takového vůbec existuje, zčásti pochyboval i samotný Darwin. 150 let mu je důkazem, že se alespoň v tomto nemýlil. Spousta dalších protichůdných flagrantních nesrovnalostí je leží stranou z důvodu nezájmu a teorie tak jen kvete. Co se týče vykopávek, obchod s nimi a přidělování grantů vzkvétá dosud. Vědci proto své skvosty schovávají před sebou navzájem, aby je rozhořčený konkurent z vedlejší akademie nedostal do ruky a nemohl podrobit svému vlastnímu zkoumání, které by vyznělo zcela opačně. Motivace, přidělování státních grantů a příspěvků od některých soukromých mecenášů, je spolehlivým motorem pro tvorbu absurdit.

Nesmyslnost evoluční teorie jako takové je dnes už nepochybná. Popírají ji nejen vykopávky samotné, ale také základní znalosti genetiky. Evoluce ačkoli je jen teorií, která se povážlivě třese, je stále prezentována ve světě jako neotřesitelný fakt hraničící s fanatickou vírou. Vždyť proč také ne. Každý chce mít svou pohodu, své stádo, svůj bekot ověnčený oslím hýkaním. Dotěrné pátrání po pravdě kolem něj však vede k něčemu jinému. Proč se v tom však hrabat. Nebuďme zvědaví.

Stejně "dobré" je věřit tomu, (aby ucpávka na vědomí lépe těsnila), že jakési vesmírné programy nám v blízké budoucnosti zajistí bydlení na Marsu. Už i nějaké vozítka tam vyslali a ty svými záběry osvětlily nehostinnou marťanský poušť. Hodně peněz se nechá takto vyprat a poplatník ještě bude rád a bude se plácat do prsou a řvát jako opice z Kubrickova filmu pýchou nad důležitostí a mocí lidského plemene, jehož je hrdým členem.

A do toho, svět třes se před naší moudrostí, přichází Velký třesk!

Takový Prásk musíme mít jistě ve správné úctě. Zvlášť když ho vymýšlí parta superprásklých prášku. Akorát má jednu chybu, co si budeme zapírat, a to dosti podstatnou. Totiž on vůbec nic nevysvětluje. Říká jen, že NĚCO bouchlo a z toho se stalo VŠE. Co to bylo to NĚCO, to je otazník. Co bylo před NĚCO, to je tajemstvím. Velký třesk byl již tolikrát záplatovaný, že připomíná knižní postavu otrhaného Hack Fina z Twainovho Toma Sawyera. Nepřipomíná vám to něco? Na počátku byl Velký třesk, ten třesk byl sám v sobě a byl samým sebou ...

Samozřejmě jde jen o další ideologii, kterou takový ateistický materialista bere za svou. Dogmaticky, jak křesťanské evangelium, bez otázek a pokusů o nich přebírá všechny tyto moderní výdobytky jako skutečnost a přispívá tím do kas mámivému vydřiduch. Je však udržován ve vědomí, že je to všechno dokázáno. Lidé totiž věří, že kdyby TO VŠE prokázáno nebylo, tak by tomu všemu přece všichni nevěřili. Ale jelikož TOMU VŠICHNI věří, tak to musí být určitě jednoznačný fakt. Díky tomuto začarovanému kruhu mohou ideologie dneška prosperovat. Pro konzumní společnost mají ucpávky tohoto typu komerční, tedy vlastně už existenční význam. Nutí lidi k tomu, co dnes probíhá již v maximální míře. K neúměrnému spotřebováván. Bez něj by byla tvář tohoto světa úplně jiná. Bez něj by se konzumní společnost postavená na obrovské spotřebě, které dominuje ve skutečnosti jen pár firem, zhroutila. Proto je třeba neustále znovu a znovu obnovovat zatuchlé teorie a vyrábět další, které jen podpoří status quo. A přímo úměrně tomu se zašliapáva a zesměšňuje povědomí o tom, že existuje transcendentální Bůh a Jeho svět a Jeho zákony a Jeho designem.

Bůh prý není, vše se stalo náhodně, bez smyslu nebo úmyslu, a jsou zde tak jen jakési prázdné náboženství, jak rozbité skořápky mnohých zkažených vajec.

ALE!

Co když však tyto skořápky byly v minulosti jedním velkým vejcem? Vejcem s plodným a zdravým obsahem. S naukou o Jediném Bohu a cestě k Němu. Toto vejce představovala Védská společnost v dávných dobách, konče před pěti tisíci lety. Tuto společnost a její vyspělost ve skutečnosti potvrzují všechny nálezy, starověké civilizace, obrovské chrámy, pyramidy a posvátné písma, které o ní vypovídají.

Podrobně popsat a vyvrátit ideologické tmářství materialisty, kteří si myslí, že žijí v pokrokové společnosti, není možné v krátkém článku. Dnes je již k dispozici mnoho materiálů dostupných pro kohokoliv, kdo má zájem pustit se do soukromého vzdělávání proti proudu kalné řeky výkalů, ve které jsme nuceni žít.

Úplně nakonec si tedy shrňme víru takového obecného ateistu. Vezměme to od začátku. Věří, že "nic" vybuchlo a z toho vzniklo "všechno". Čirou náhodou se v tom všem zrodila jedna planeta mrtvé hmoty, která čirou náhodou zničehonic ožila. To že hmota samovolně ožije je něco tak absurdní, že je to přirovnávány k výbuchu bomby pod hromadou dřeva, z níž se jeho následkům vytvoří plně funkční dům se vším zařízením. V něco takového věřit, to je opravdu víra, kterou je nutné ocenit, stejně jako fantazii takového věřícího. Tato hmota se navíc ještě vyvíjela více a více k dokonalosti, až z jakýchsi opic vznikl člověk. Jak se to stalo? Inu to se takový opičák vydal na pouť do širé stepi, protože jeho milované stromy, na kterých se houpal, zmizely z nějakých důvodů v nenávratně. V stepi kam byl tak nucen přesídlit však rostla tráva. A byla to vysoká tráva, dítka. Opravdu tak vysoká, že naše opička se stavěla na zadní, aby se nestala kořistí a sama vyhledala nějaké to sousto. Opička tak byla nucena chodit po nohách ve vztyčené poloze a tak tlapala a tlapala a jako tlapala, stal se z ní člověk. Z těch ostatních opic jaksi ne. Ty zůstaly nezměněny a žijí tu vesele s námi ... A ty, které by měly poukazovat na nějaké mezičlánky, nuže, smůla. Po nich ani stopa.
ateizmus1
Opravdu věřit v něco takového, je přímo mistrovská ukázka té nejryzejší víry. Oproti tomu vypadá inteligentní design Nejvyššího tak reálné, že se jako varianta a možnost nabízí sama. To je také důvodem, proč se mnoho vědců nakonec přikloní k nějakému náboženství, či alespoň mystickému směru. Mnozí z významných vědců, kteří šli až na kořen věci, studovali a oceňovali právě starověké Védy. Ale dokonce i ta najnaivnějšia mystika se totiž mnohem reálnější, než tupé slátaniny, i když původně zabalené v učení vědeckých hlav, který jim dodá na pozlátku falešné racionality.
Nejhorší morální následky má bezpochyby evoluční teorie. Základní premisy jsou obecně známé, ale jejich celková neprůkaznost a nesmyslnost už ne. Naštěstí díky záslužné práci několika vědeckých pracovníků, jejichž počet se postupně rozrůstá, si každý může udělat objektivní závěr o této tzv. "Pravdě." Jediný argument, který evolucionistům zůstal, je jako kolovrátek se opakující věta: To vše se stalo, protože na to bylo hodně času. Že samy vykopávky i genetika jejich nesmysly popírají, už ale nechtějí slyšet. Názor může být různý a různá může být i víra. Kdo tedy chce, může věřit, že opice seskočila ze stromu, a tráva na zemi byla vysoká a tak se postavila na dvě nohy. Nebo že náhodou se z vysoce specifikovaných aminokyselin sestavili nukleotidy a z nich DNA. Nebo že ze šupiny vzniklo peří, či z velryby medvěd. Můžeme věřit, že náhodnou mutací má kráva čtyři žaludky, ale raději se nebudeme moc zamýšlet nad tím, jak mohla žít a trávit jen s jedním žaludkem, atd. Tento řetězec absurdit je nekonečný.

Zajímavá série dokumentů:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama