Krávy důchodci: nemají nárok na život

9. července 2013 v 13:02 | Aleš Kudlička |  Vegetariánství
"Kráva není moje matka? Kdo může žít bez mléka? Kdo někdy nepil kravské mléko? Hned poránu se napijete mléka. A kráva, která vám poskytuje mléko, není matkou? Jaký to dává smysl? Matkovražedná civilizace. A pak chtějí, aby byli šťastní. Proto pravidelně dochází k velkým válkám a hrozným masakrům. To jsou reakce." (Úryvek z konverzace se Šrílou Prabhupádou - 14. června 1976, Detroit)
Není co dodat.....čtěte však dál. Když vydržíte až na konec, tak tam najdete výborné vegetariánské recepty.
Následuje přepis brožurky:
GÓRAKŠJA (ochrana krav) A VEGETARIÁNSTVÍ

gobhih prínita-matsaram…
,,Člověk, který zabije krávu,
přestože je úplně uspokojen jejím mlékem,
je pod vlivem nejhlubší nevědomosti. ``
(Rgvéda 9.4.64)


Děkujeme všem přátelům za jejich laskavou pomoc při vydání této brožurky,
hlavně pak panu Josefovi za překlad ze švédštiny.

Górakšja (ze sanskrtu: go - kráva, rakšya - ochrana) je užitečná pro lidskou společnost z hlediska ekonomického, biologického, etického a duchovního. Poskytuje také možnost řešit složité problémy, před kterými dnešní svět stojí. Absolutní potřebu ochrany skotu je možno rozdělit na část hmotnou a duchovní. Hmotný aspekt je lépe známý, a proto nejdříve zaměříme svou pozornost tímto směrem.
Hlediska hmotná
Vysokou spotřebou masa se odůvodňuje porážení skotu. Normální spotřebitel sní během svého života 5 krav, 28 vepřů a 200 kusů drůbeže. Tato spotřeba ohrožuje lidské zdraví.
1. Naše ,,civilizovaná`` strava s převahou mj. masa, ryb a vajec dráždí příliš málo střeva, a proto se jejich činnost omezuje. To je často příčinou chronické zácpy. Tím, že výkaly zůstávají ve střevech zbytečně dlouho, dochází k nepřirozenému kvasnému procesu. Bakteriální flóra se mění z bakterií kvasných na bakterie hnilobné. Část jedovatých látek - toxiny - které by za normálních okolností odešly s výkaly z těla, se znovu vstřebávají do krevního oběhu prostřednictvím střevních chloupků. To způsobuje běžné poruchy v podobě bolesti hlavy, závratí, dráždivosti, nespavosti, celkové únavy a nechuti k práci, náklonnosti k infekcím, páchnoucích výměšků kůže a ekzémů různých typů. Také se zhoršuje schopnost myšlení, neboť velké množství energie je zapotřebí k vylučování nežádoucích látek z krve.
2. Všechna zvířata jsou nositeli parazitů, kteří často způsobují jejich uhynutí. Tito paraziti se přenášejí požíváním masa na člověka a část jich zůstává v jeho zažívacích orgánech.
3. Požívání masa vyvolává nadbytek proteinů v těle. Denní potřebu proteinů, mezi 70 až 90 gramy podle tělesné váhy, kryjí mléčné výrobky a potrava z říše rostlinné. Proteiny ve velkém množství obsahuje mléko, sýr, jogurt, pšenice, ořechy, luštěniny a některé druhy zeleniny. Nadbytek proteinů, zejména těch, jež vznikají při trávení masa, způsobuje jaterní a srdeční potíže. Většina lidí se domnívá, že jíst maso je nutné, abychom získali všechny výživné látky. Tento názor je však většinou způsoben nedostatkem znalostí. Zelenina, ovoce, obiloviny a mléčné výrobky poskytují dokonalou rovnováhu ve stravě. Pokud se výživné látky přijímají v podobě masa, poškozují lidské zdraví a přinášejí s sebou:
1. Jedovaté odpadové látky z krevního oběhu zvířat, mikroby a hnis, vakcíny a drogy naočkované zvířatům na obranu proti nemocem.
2. ,,Jedy strachu`` uvolňované v okamžiku porážky.
3. Bakterie z hnilobného procesu, který začíná okamžitě, jakmile zvíře zahyne. Tyto bakterie nezanikají vařením, protože maso je výborný tepelný izolátor, a ty, které jsou přece jenom usmrceny, zanechávají po sobě jedovaté látky.
4. Zvířecí tuk, který obsahuje cholesterol a který se považuje za původce cévních chorob. Zvířecí tuk lemující střeva může kromě toho bránit přijímání vápníku a také vyvolat trávicí potíže. Jateční dobytek trpí řadou nemocí vyvolaných nepřirozeným životem a násilným krmením, což způsobuje chorobné ukládání tuku ve všech orgánech. Mezi tyto nemoci patří kulhavka a slintavka, horečnaté choroby, katary, rakovinové nádory, tuberkulóza a mastitida, což přináší do krevního oběhu jedovaté látky (při porážce se likvidují pouze játra, ne celé tělo dobytčete). Drůbež je často naplněna estrogénem, který ve velkém množství vyvolává rakovinu. Člověk má často k dispozici široký výběr potravin z rostlinné říše. Lidské tělo je schopno přeměnit mnohé aminokyseliny, které nepotřebuje, na ty, které potřebuje. Zvířata, která získávají protein z rostlinné říše, jsou však většinou odkázána na trávu a něco bylin. Kráva je velmi zvláštní tvor, neboť z pouhé trávy produkuje mléko a smetanu, kterých používáme k výrobě jogurtu, másla a sýru. Tyto výrobky obsahují plně hodnotné proteiny a mnoho dalších důležitých živin, mimo jiné vitamín B12, který lidské tělo nutně potřebuje, aby vůbec mohlo s prospěchem využít proteinů. Jedna sklenka mléka obsahuje přibližně takové množství vitamínu B12, které lidské tělo potřebuje denně. Člověk má tedy všechny možnosti správné výživy, pokud se přímo soustředí na rostlinnou stravu a mléčné výrobky. Jakmile se zaměříme na vegetariánskou stravu, vyhneme se částečkám masa, které se zaklínily mezi zuby a hnilobně se rozkládají. V podstatné míře se rostlinnou výživou zmenší riziko zkažených zubů ( karies), paradentózy a podobných chorob. Skupina studentů vysoké školy zubního lékařství v Goteborgu ve Švédsku provedla v podobě seminárního úkolu výzkum, který prokázal, že vegetariáni mají chrup v lepším stavu, než lidé požívající maso. Mnoho studií z výzkumu rakoviny ukazuje, že oblasti s vysokou spotřebou masa mají mnohem vyšší výskyt rakoviny, než oblasti, kde se lidé živí vegetariánskou stravou. Maso, které požíváme, je napadeno hnilobou. Rigor mortis, posmrtná ztuhlost, nastupuje ihned po porážce a proces rozkladu začíná. Křehké maso, jež masožraví lidé tak vysoce hodnotí, není nic jiného, než maso nahnilé. Veškeré maso, které jíme, je tedy závadné a tím je požívání masa spojeno s řadou nebezpečných momentů pro lidské zdraví. Vždyť láska k masu není starší než sto let - začala s rozvojem průmyslu, tj. chladících zařízení konzumní společnosti dvacátého století - a lidské tělo se ještě nepřizpůsobilo masité stravě, k čemuž ostatně nikdy nedojde, neboť to není dáno přírodními zákony. Uvedeme zde některé biologické a anatomické jevy, které jasně dokazují, že člověk není tvor masožravý. Tyto příklady jsou uvedeny v knize T. H. Huxleyho ,,Místo člověka v přírodě``.
1. Masožravci mají velice krátký střevní systém, aby se rychle zbavili hnilobných bakterií, jež se nacházejí v mase. Býložravci (včetně člověka) mají velmi dlouhý střevní systém, aby kvasné bakterie, kterých je třeba pro zažívání rostlinné potravy, měly pro svou činnost dostatek času.
2. Masožravci mají dlouhé a špičaté zuby a v mnoha případech také ostré drápy, aby mohli zabít a přidržet kořist, zatímco býložravci mají tupé zuby a drápy a někteří mají rohy na obranu.
3. Masožravci mají čelisti, které se mohou pohybovat pouze vertikálně, kdežto býložravci mají čelisti, které se pohybují i do stran, aby tak usnadnily žvýkání.
4. Masožravci se nepotí, nýbrž regulují tělesnou teplotu vyplazením jazyka a rychlým dýcháním. Býložravci mají potní otvory k regulaci tělesné teploty a k vyměšování odpadových látek.
5. Sliny masožravců neobsahují ptylin, a masožravci proto nemohou trávit škroby. Sliny býložravců obsahují ptylin právě pro tento účel.
6. V porovnání s býložravci vyměšují masožravci desetkrát více kyseliny solné, které je zapotřebí k rozkladu kostí ve stravě.
7. Masožravci chlemtají vodu jako kočka, zatímco býložravci sají tekutinu mezi zuby jako kráva.
8. Masožravci mají dlouhé špičáky, zatímco býložravci mají krátké špičáky, které nejsou vhodné k trhání masa.
Teprve až věda opravdu přihlédne k druhovému příslušenství člověka, vyřešíme mnohé ze zdravotních problémů, s nimiž se nyní potýkáme. Žádný živý tvor není schopen se udržet delší dobu v dobrém životním stavu, jestliže se přespříliš odchýlí od stravy určené mu přírodou.
Hlediska ekonomická a politická
Ochrana skotu na mezinárodní úrovni by byl mohutný krok k řešení světové potravinové krize. Ochranou skotu je možno mimo jiné eliminovat tyto nevýhody a dosáhnout těchto výhod:
1. Maso obsahuje více než 60 procent vody znečištěné mikroby, a proto je nesmírně drahý a málo hodnotný zdroj proteinů. Také pokud jde o jiné výživné látky, včetně minerálů, vitamínů a uhlovodanů, je maso slabý zdroj.
2. Na pozemku, kde se ,,vyprodukuje`` jedna tuna hovězího masa, je možno vyprodukovat za stejnou dobu deset až dvacet tun plnohodnotné potravy, vhodné pro přímou lidskou spotřebu, bez jakýchkoliv nevýhod spojených s produkcí masa. Z každých sto kilogramů sušiny požitých skotem se vrátí pouze 4 až 16 kg v podobě masa pochybné kvality, což je nanejvýš neúsporný a nákladný způsob získávání potravy.
3. Masožravec potřebuje asi čtyřikrát více zemědělské půdy než vegetarián. Dnešní produkce obilovin stačí zásobit obyvatelstvo celého světa 3 000 kaloriemi na osobu a den (denní spotřeba je 1 700 až 2 800 kcal) a přitom se využívá pouze 44 procent veškeré úrodné půdy. Že přesto tolik lidí hladoví, souvisí s tím, že velké množství rostlinného proteinu, který se produkuje v rozvojových zemích, se vyváží jako krmivo pro dobytek do průmyslových států. Kdyby patnáct milionů lidí snížilo svou spotřebu masa o jednu třetinu a nahradilo ji látkami rostlinného původu, bylo by možno zaručit proteinové zásobování dvanácti milionům lidí.
4. My, v bohatých zemích, můžeme bojovat proti hladu na světě tím, že se sami ve stále větší míře budeme snažit, abychom si pořídili proteiny prostřednictvím vegetariánské stravy. Z 20 milionů tun proteinu, jímž se v roce 1968 v USA vykrmoval dobytek, se získaly nazpět pouze dva miliony tun proteinu v podobě masa. 18 milionů tun, které byly promrhány, odpovídá 90 % celosvětového proteinového schodku během jednoho roku! Není tedy třeba žádné větší fantazie, abychom poznali, co znamená požívání masa v západním světě pro miliony lidí, kteří trpí hladem.
5. Další cenu, kterou musíme zaplatit za jedení masa, je ničení životního prostředí. Odpad z porážek je jedním z hlavních zdrojů způsobujících znečištění vodních toků. Jeden kilogram obilí vyžaduje pouze 16 litrů vody, zatímco k výrobě jednoho kilogramu masa je zapotřebí nejméně 2 500 až 6 000 litrů vody. Větší masný podnik potřebuje pro svůj provoz stejné množství vody, které by stačilo k zásobování města o dvaceti tisících obyvatelích.
6. Živá kráva poskytne člověku za svůj život průměrně 15 440 jídel, kdežto ze zabité krávy lze udělat jen 80 porcí masa.
6. Dokonce i vydržování krávy, která nedojí, je ekonomické, neboť hnůj, který takto získáme, je mnohem cennější, než tráva nutná k jejímu krmení. Zamyslíme-li se nad těmito údaji, je těžké pochopit, jak si někdo může dovolit nebýt vegetariánem. Výpočty tedy hovoří proti pojídání masa. Existují ovšem i jiná čísla, které je možno uvést například o zdravotní péči, ale nejde zde jen o statistiku, nýbrž o náš postoj k životu a k právu na život všech živých bytostí.
Několik hledisek etických
1. Mnoho lidí dnes nechápe přímou souvislost mezi utrpením a smrtí dobytčete a porcí masa na talíři. Velkou vinu nesou výrobci masných produktů, kteří k nepoznání zamaskují znetvořené dobytčí tělo svými lákavými a zápachuprostými obaly z umělých hmot.
2. Požívání masa je pro většinu lidí cosi ,,zděděného``. Jako velmi malé děti nemáme žádnou možnost stravu si volit, nýbrž jsme odkázáni jíst to, co nám naši rodiče předloží. Ale když se dítěti poskytne příležitost, aby uvažovalo o výhodách a nevýhodách konzumace masa, vidíme, že proti požívání masa přijme v prvé řadě etické argumenty. Kdesi v Evropě provedli pokus s krávou. Zavedli ji na jatka a nechali ji tam stát, aby viděla, jak se porážejí jiné krávy. Pak ji odvedli zpět na místo, kde se normálně zdržovala, na louku s jinými krávami. Po dvou letech pak provedli s krávou test. Řezník, kterého viděla na jatkách při porážení, přijel na pastvinu. Když vystupoval z auta, kráva se poděsila do té míry, že se dala na útěk - přímo přes ohradu do lesa. Utíkala a utíkala a nakonec ji nalezli 50 km od jejího domova.
3. Porážka zvířat je bolestivý proces, který jim způsobuje utrpení. Zvířata jsou myslící tvorové s pocity a obavami, tak jako lidé. Nejenže je jim způsobena bolest (nezáleží na tom, zdali jde zabíjení rychle nebo pomalu - většina zemí má nanejvýš kruté zákony týkající se porážky zvířat), ale zvířata, jako například krávy, které se vykrmují, aby byly zabity, žijí v neustálém strachu před smrtí, neboť jsou schopny vycítit, co se chystá.
4. Kráva je tak věrný a nesobecký služebník člověka, že stádo krav by chránilo svého pastýře, kdyby byl napaden šelmou. Kráva by jinými slovy obětovala svůj vlastní život, aby zachránila člověka, ačkoliv její vlastní život je nemilosrdně utracován k uspokojení jeho choutek.
5. Člověk nemá mravní právo vzít život jakémukoliv tvoru, zvláště ne krávě, jejíž mléko tvoří základ pro řadu cenných produktů, a která takto odkojí nejen své vlastní potomstvo, ale i celou lidskou společnost.
6. Ze zabíjení tak vysoce vyvinutých tvorů se rodí necitelnost, sadismus a všeobecná neúcta k živým bytostem. Pythagoras prohlásil: ,,Ti, kterým se oškliví zabíjení zvířat a špatné zacházení s nimi, mnohem snadněji docházejí k názoru, že ještě nespravedlivější a nepřirozenější je zabíjet lidi. A naopak ti, kteří zabíjejí pro zábavu, a ti, kdo špatně zacházejí se zvířaty, např. při pokusech, budou považovat za méně nechutné mučit a zabíjet své bližní. `` Pythagoras také zaplatil rybářům, aby hodili zpátky do vody ryby, které chytili.
7. Člověk požívající maso vyžaduje každý den utrpení a smrt jiných bytostí, aby sám pro sebe získal potravu. A přesto vidí většina lidí volbu mezi živočišnou a rostlinnou stravou jako cosi téměř lhostejného, tj. jako otázku vkusu, nikoliv morálky. V eseji nazvané ,,O jedení masa`` napsal římský básník Plutarch: ,,Jak se vůbec můžete ptát, jaký důvod měl Pythagoras, že odmítal maso? Mne spíše překvapuje, co způsobilo a jaké bylo rozpoložení mysli člověka, který se poprvé ústy dotkl usedlé krve a přinesl ke svým rtům maso zabitého stvoření, který položil na stůl mrtvá, nechutná těla a odvážil se nazvat jídlo a živiny ty části, jež před nedávnem bučely a dýchaly, pohybovaly se a žily. Jak mohly jeho oči vydržet pohled na porážku, kdy jsou krky rozřezány, kůže stahována a údy odtrhovány od údů? Jak mohl jeho nos vydržet zápach? Jak se mohlo stát, že nečistota u něho nevyvolala nelibost, a sál šťávy a séra ze smrtelných ran? Je jisté, že nejíme lvy a vlky ze sebeobrany; spíše naopak, tyto ignorujeme a zabíjíme neškodná, krotká stvoření, která nás vůbec neohrožují. Kvůli kousku masa je připravíme o slunce, světlo a život, na které mají právo. `` Potom vyzval masožravce: ,,Jestliže prohlašujete, že jste stvořeni pro tuto stravu od přírody, pak si sami zabijte to, co chcete jíst. Udělejte to však prostředky, kterými vás příroda vybavila, bez jakéhokoliv kyje, nože nebo sekery. ``
8. Leonardo da Vinci napsal: ,,Člověk je zajisté pánem tvorstva, neboť ve své brutalitě předčí všechna zvířata. Žijeme ze smrti jiných. Přijdou doby, kdy se lidé budou dívat na zabití zvířete tak, jako se dívají na zabití člověka. `` Mahátmá Gándhí řekl: ,,Velikost civilizovaného národa může být posuzována podle toho, jak zachází se zvířaty. ``
9. Pokud lidé, kteří navzdory všem protiargumentům trvají na zachování živočišného zdroje potravy, budou jíst pouze zvířata, která zajdou přirozeným způsobem, vyhnou se požívání ,,jedů strachu``. Zvířata budou produkovat více potomstva a po přechodném období pochopitelného nedostatku bude k dostání více masa než dříve.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tinka Tinka | 24. srpna 2013 v 8:00 | Reagovat

kávy miluju, proto mléko nepiju. jejich maso nejím samozřejmě...nejím žádné..=)

2 zuzulinka112 zuzulinka112 | 8. října 2013 v 18:04 | Reagovat

hmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama