Skutečné Vánoce

29. října 2011 v 15:10 | A. Kudlička |  Komentáře událostí

Skutečné Vánoce

Vánoce jsou původně náboženský svátek, oslava příchodu čistého oddaného Boha - Ježíše Krista, a všechny dávné vánoční obyčeje to připomínají. Uvedu pár příkladů. Lidé doma uklízejí, zpívají koledy, pečou cukroví, vaří spoustu jídla, zapalují různé vonné substance a svíčky, dávají dárky, (stromeček vynechávám-to je nová věc, ale pěkná dekorace). Všechny tyto činnosti se původně věnovaly pro přivítání právě narozeného Ježíše - pro Jeho potěšení. Jenomže dnes se vše dělá pro uspokojení našich tělesných smyslů, zatímco původně všechno bylo určeno pro službu a oslavování Boha a Jeho představitele.

Dá se tedy říct, že Krišnovi oddaní mají vlastně Vánoce každý den, protože každý den uklízí pro Krišnu Jeho chrám, oslavují Ho zpíváním Haré Krišna a jiných "koled", pečou, vaří a obětují mu jídlo a různé vůně, zapálené lampy, květiny (vázy na našem oltáři někdy připomínají i ten stromeček), a nakonec podle pokynů Nektaru oddanosti každý při návštěvě chrámu přinese nějaký ten dárek pro místní Božstva -zeleninu, ovoce, květiny, obilí, rýži, peníze -cokoliv si může dovolit.
Ježíš Kristus přišel rozšiřovat lásku k Bohu a také bližnímu svému. Přesně to, co učí také Vaišnavismus. Podívejme se, co o tom píše Šríla Prabhupáda ve svých komentářích ke Šrímad-Bhágavatamu (úryvky):
ŠB 7.15.10
……..Říká se, že když bylo Pánu Ježíši Kristu dvanáct let, šokoval ho pohled na židy obětující ptáky a zvířata v synagogách, a proto odmítl židovský náboženský systém a započal nové náboženství, křest'anství, které následovalo přikázání Starého zákona "Nezabiješ"……
ŠB 6.10.9.
…..Každý by měl být nešt'astný, když vidí druhé nešt'astné, a št'astný, když vidí jejich št'estí. Atmavat sarva-bhůtéšu - člověk má cítit št'estí a nešt'estí druhých jako své vlastní. Právě na tom se zakládá budhistická zásada nenásilí - ahimsah parama-dharmah. Když nám někdo ubližuje, cítíme bolest, a proto bychom neměli působit bolest jiným živým bytostem…..není možné pokračovat v zabíjení zvířat a zároveň být zastáncem náboženství. To je největší pokrytectví. Ježíš Kristus řekl:"Nezabíjejte", ale pokrytci přesto udržují v provozu tisíce jatek a zároveň se vydávají za křest'any……….Tento verš jasně říká, že člověk má být soucitný ke všem živým bytostem. At' už se jedná o člověka, zvíře, strom nebo rostlinu - všechny živé bytosti jsou syny Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán Krišna říká v Bhagavatgítě (14.4.):
Sarva-jonišu kaunteya můrtajah sambhavanti jáh tásám brahma mahad jonir aham bídža-pradah pitá." Ó synu Kuntí, je třeba chápat, že všem životním druhům je umožněna existence zrozením v této hmotné přírodě a že Já jsem otcem dávajícím símě."
Různé podoby těchto živých bytostí jsou jen jejich vnější oděvy. Každá živá bytost je ve skutečnosti duší, nedílnou částí Boha. Nikdo by proto neměl projevovat přízeň pouze jednomu druhu……vaišnava je tedy skutečně dokonalou osobou, protože naříká, když vidí druhé nešt'astné, a raduje se, když je vidí št'astné. Vaišnava je para-dukha-dukhí;
Je vždy nešt'astný při pohledu na podmíněné duše v zoufalých podmínkách materialismu. Proto je neustále plně zaměstnaný kázáním vědomí Krišny po celém světě.(Konec citátu)
Co k tomu dodat? Pokusme se na žádost Šríly Prabhupády udělat lidi št'astnými. To je vše. To je smysl života - služba Krišnovi a guruovi. A největší službou je rozdávání vědomí Krišny. Jak Pán Krišna samotný říká v Bhagavatgítě (18.69):
na ča tasmán manušješu kaščin me prija-krttamah
bhavitá na ča me tasmád anjah prijataro bhuvi
Největší službou, kterou můžeme pro Pána udělat, je pokusit se vštípit oddanou službu do srdcí podmíněných duší, aby se mohly osvobodit z podmíněného života. A za to si nás Krišna zajisté všimne. Šríla Bhaktivinoda Thákura řekl, že Vaišnava se pozná podle jeho kazatelské práce, jak dokáže přesvědčit podmíněné duše o jejich věčném postavení jako věčný služebník Krišny: Džívera 'svarůpa' hoj-krišnera 'nitja-dás' [Cc. Madhja 20.108]
Vánoce jsou ke kázání jako stvořené, využijme toho. Lidé se navštěvují a dávají si dárky, jsou snad tou dobou trochu citovější a vnímavější. Dávání a přijímání darů je také jedna ze šesti vaišnavských výměn vztahů. Rozdávejme ale ty nejlepší dárky - Prabhupádovy knihy, prasádam, obrázky , Krišna vědomou hudbu apod. Vraťme Vánocům jejich skutečný duchovní význam, pak to bude dokonalé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama