Český jazyk - jazyk z města bohů?

19. ledna 2011 v 19:49 |  Téma týdne

Čeština má blízko k sanskrtu

Specifikou nově příchozích slovanských rodin, rodů a kmenů do střední Evropy, respektive Čech, bylo nenásilné propojení s původními obyvateli této krásné země. Nově příchozí Slávové si brali ženy z devíti kmenů Goméra. Zejména z kmene Bojů a Kotýnů (Keltské kmeny sídlící na území nazývané později "Velké Charvatsko". Území, jehož nedílnou součástí byly i české země).
   Jedinečným důkazem tohoto fenoménu jsou dodnes námi používaná keltská slova, pohádkový svět, keltské názvy místních lokalit, hor, pohoří, řek, potoků, jezer i jezírek..Legendy, pohádky, lidové zvyky, některé svátky, používání charakteristických hudebních nástrojů i způsob hudebního cítění jsou dodnes z tohoto spojení zcela jasně patrné.

   A navíc je zde i obrovská podobnost s nejstarším jazykem světa - sanskrtem - "městským jazykem bohů", kterým byly napsány prastaré Védy (vědy), šástry (nauky, např viz. Vimanika šastra - nauka o létání), ale i prastaré eposy Rámajana, Mahábhárata.
( město bohů se řekne Déva nagara, název typu písma - Déva nagarí)

Právě čeština a slovenština jsou ze všech jazyků světa téměř nejblíže sanskrtu-
-fenoménu starému několik tisíc let. Staršímu, než nejstarší dochované památky čínské kultury. Jistě… Čeština má (se sedmi pády) jiná specifika ohebnosti, než má sanskrt se svými deseti pády. Nicméně porovnejme sami vzájemnou podobnost češtiny a sanskrtu (povšimněme si rovněž z čeho povstala česká specialita - infinitif (např. hrabati, čekati, plavati atd).
( Ještě blíže k sanskrtu jsou samozřejmě některé indické jazyky, jako hindština).

Avšak dříve než tak učiníme vrhněme se na tak obyčejné slovo, jakým se zdá být výraz "omšelý". Prozradím jen, že se jedná o záměr, jež může mnohým z nás dokonale přiblížit, oč v češtině běží.. Je to totiž výraz, který stále používáme a jehož pravý význam mnohým z nás již dávno vyšuměl do ztracena. Takže se nechme překvapit:

omšelý - omechovaný, omešený - výstižné označení času, jenž musel vyšumět nad balvanem, potažmo zpustlým bezdomovcem, či naopak zbožným poustevníkem Ivanem, než docela obrostl mechem. Umění zestarat tak, aby se na mně uchytil a vyrašil mech.
Omeším se? Omechuji se? Omším? Omšelý - přeneseně obrostlý stářím, zestaralý tak, že i mech na něm bez problémů roste. Snad i proto, že opuštěn obroste mechem a téměř zcela zpustne, respektive obroste stářím. O - mch -elý Přičemž písmeno "o" nám oznamuje, že se v rámci zpustnutí zcela omechuji kol dokola, mš (mch - ch změkčené na š).

Sanskrtská slova podobná s českými:

sanskrt (sanskrt) - se_škrt_án, seškrtán, zoškrtán
bůh ohně Agni (sanskrt) - ogoň (agoň), oheň viz Agnes, Anežka, Anička znamená vlastně Ohnička
agnišča (sanskrt) - ohnišče, ohniště
aňjali (čti andžali) (sanskrt) - sepětí rukou viz anjeli, andělé
bhaya (sanskrt) - obava, strach
bha, bhati (sanskrt) - zářiti, porovnejme se slovem zářiti české slovo báti a hledejme souvislosti s ozařováním.
bha_svant (sanskrt) - zářící. Viz slovanský bůh Slunce, zlatohlav, obavy vzbuzující zlatě zářící Svanto_vít bog. Jeho socha stála kdesi poblíž knížecího stolce a obětního oltáře, asi tam, kde je dnes chrám Svatého Víta
bhrtaka (sanskrt) - sluha, sloužící, viz jméno Barták
bharya (sanskrt) - baryšna - žena, manželka
budbuda(sanskrt)- bublina
čaru (sanskrt) - krásný, čaro, čarokrásný, čarovný
čintamani - myslící drahokam, pocitový klenot, černošedý kámen starých Venedů (Slovanů) zářící ve fialovém spektru
cint, čint, (sanskrt) - mysl, myslet viz český zbytkový obrat cintati si rozumy
čintyati (sanskrt) - mysleti
mani (sanskrt) - drahokam, klenot
čitta (sanskrt) - mysl viz české "pocity"
cintita, čintita (sanskrt) - vědomí, mysl
bhratar (sanskrt) - bratr
bhumi (sanskrt) - země, Bhumia, Bohemia
brav, braviti (sanskrt) - prav, praviti
vybraviti (sanskrt) - vyprávěti, vysvětlovat
da, dadati (sanskrt) -  dáti
dhayati (čti dhajati - sanskrt) - dojiti, sát cucat viz dojče
danda (sanskrt) - hůl, trest, viz české jméno Danda
deva (sanskrt) - bůh, pán
dévi (sanskrt) - bohyně, paní, děvy, též diva (později po christianizaci hanlivě divá, divoženka i divous) od dévi odvozeně Djevice - Djvice - Děvín, sídlo vznešených duchů, děv, též dev a dévů.
devata (sanskrt) - božstvo viz devět tajných božstev a slovanské devatero kvítí
divasa (sanskrt) - den viz dívá se
dina (sanskrt) - den (staroslovansky dan)
dharma (sanskrt) djarma - jařmo, jarmo (staroslov.), rámě odvozeně jermen - řemen, arme (angl) - zbraň, armed (amgl) - ozbrojen, irmo (rusky) - rámě,
dhyma (sanskrt) - dým, kouř
dhýmate (sanskrt), dýmati, kouřiti
dviś (sanskrt) - nepřítel, viz české jméno Diviš
dvara (sanskrt) - dver, dveře, brána
dvarin (sanskrt) - dveřník, odvozeně dvořan
druh (sanskrt) - druh
giri (sanskrt) - gúrj, gora, hora
hrd (sanskrt) - srdce, hrad jako srdce kraje, hrdina, srdínek (odvozně hruď, hrdý nebojácný atd)
hrdaya (sanskrt) - srdce
jivata (čti dživat_a, sankrt) - život
kampa (sanskrt) -chvěti se, porovnej jméno pražské lokality Kampa
kukkura (sanskrt) - pes; viz slovenské jméno Kukura
krpańa(sanskrt)- lakomý, ubohý viz slovenské slovo krpaňa
lub, lubhyatě (sanskrt) - toužiti, ljubiti, milovati
lup (sanskrt) - lup, loupiti
lumpati (sanskrt) - loupiti; viz lump
marana (sankrt) - morana, smrt
madhu (sanskrt) - med, medový
madhulih - včela, medulienka (slovensky) včelka
mriyatě (sanskrt) - zemřít
mrtyu (sanskrt) - smrt
marayati (sanskrt) - mořiti, zabít, viz mříti, umořiti, viz Morana mesa - doba viz období jednoho měsíce - mesác, mjasac, měsíc
nava (sanskrt) - devět, zákrytně tajemství (náva?)
nava (sanskrt) - nový
navina (sanskrt) - nový, novina
pač, pačati (sanskrt) - peč, péci, pécti, pečete
pad, padyati (sanskrt) - pád, padati
pat, patati (sanskrt) - letěti, padati
pitama (sanskrt) - děd, předek, krkolomnými cestami kterými jsme museli dospět až k novočeskému tvaru pitomci
pib, pibati (sanskrt) - pít, pívati
plu, plavati (sanskrt) - plout, plovat, plavati
phena (sanskrt)- pěna
aplavati (sanskrt) - zaplaviti
prati (sanskrt) - proti, vůči, k
pratima (sanskrt) - protiva - obraz, socha
raj, rajate (sanskrt) - zářiti viz česky ráj
sad, sidati (sanskrt) - sedat, seděti, usednouti
sama (sanskrt) - samý, stejný, rovný
slôka (sanskrt) - sloka, dvojverš
smrti (sanskrt) - vzpomínka, tradice
stri, striha (sankrt) - žena, strižka - staročesky čarodějnice, čarující žena, striga slovensky čarodějnice
súhrd (sanskrt) - přítel, soudruh
suš, sušyati (sanskrt) - suš, sušiti, schnouti
snuša(sanskrt) - snucha, snacha
svasra (sanskrt) - ses_t_ra, sestra
sveta (sanskrt) - bílý, viz světlý, svět, cvetnyj potažmo květ
tata (sanskrt) - táta, tatíček, tata (slovensky)
tatra (sanskrt) - tam, porovnej se jménem vzdáleného pohoří - Tatry
tras, trasati (sanskrt) - tras třásti, bát se
trp, trpyati (sanskrt) - spokojen viz opak trpěti, či spíše trpělivý
vada, vivada (sanskrt) - váda, hádka
yašas (sanskrt) - jásání, sláva, jásáš
vedmí (sanskrt) - vědět
veda (sanskrt) - věda
vid, vedayati (sanskrt) - vědajati - na vědomí, oznámit
vindati (sanskrt) - vyndati, získat
vadya (sanskrt) - vada
vad, vadati (sanskrt) - mluviti, vaditi se
vivadati (sanskrt) - vaditi, odvozeně vyváděti
Pač, pačati (sanskrt) - peč, pécti
vybraviti (sanskrt) - vypravovati
vyvada (sanskrt) - hádka, viz vyvádí
vayu (sanskrt)- vítr, viz věju
vallabha (sanskrt) - drahý viz veleba, velebný
varša, varšati (sanskrt) - prší, pršeti viz Varšava?
vah, vahati (sanskrt)- téci, vahati, viz řeka Váh, odvozeně vážit vodu (vahati vodu ze studně vahadlem, vahadlo, závaží, vážiti si
vrana (sanskrt) - rána, ranit, zranit, poranit
vrt, vartati (sanskrt)- otáčet se, vrtati, viz tanec "vrták", nástroj vrták
vis, visati (sanskrt) - viseti posaditi
ubha (sanskrt) - oba
jiv, jivati (sanskrt čti dživ, džívati) - žíti
jivat (sanskrt dživat) - život
dva (sanskrt) - dva
dvaja (sanskrt) - dvaja, dva
traja (sanskrt) - traja, tři
tri (sanskrt) - tri, tři
čatur (sanskrt) - četyri, čtyři
devata (sanskrt) - božstvo viz devět tajných božstev a slovanská číslovka devět
desa (sanskrt) - desat?, deset
šata (sanskrt) - sta, sto

Historie vývoje, tedy vlastně degradace jazyků poukazuje spíše na devoluci než evoluci lidstva!

Vývojová linie od starých jazyků, tzv. klasických, s bohatou flexí, k pozdějším, se stále ubývající flexí a stále jednodušší gramatickou stavbou, v nás vzbuzuje otázky.
Z jakého důvodu se struktura jazyka zjednodušuje, když oficiální historie učí, že život člověka i jeho myšlení se vyvíjí od jednoduchého ke složitému - tj. proč se za posledních 6 000 let vývoj jazyků ubíral směrem opačným? Víme, že jazyky jsou odrazem i nástrojem myšlení lidí - pak tedy zjednodušování gramatických struktur za posledních přibližně 6 000 let je důkazem toho, že se myšlení lidí za posledních 6 000 let stále zjednodušuje. Lze se s tímto závěrem ztotožnit?
Zjednodušují se moderní jazyky ve všech aspektech, nebo se v nějaké paralelní linii stávají naopak složitějšími? Lze zjednodušování jazyků v průběhu historického vývoje nazývat "vývojem", nebo se jedná o úpadek? Jakou skrytou zákonitostí je toto zjednodušování způsobeno? Je toto zjednodušováním důkazem duchovního úpadku lidstva?
  Znalost véd, sanskrtu, jogy,meditace, ajurvédy(nauky o zdraví), védské kultury, hudby, védské kosmologie a matematiky a dalších klenotů indické kultury nás pozdvihuje z celkového duchovního i morálního úpadku tzv. západní společnosti - z úpadku, který každodenně zažíváme a který si leckteří z nás již začínají uvědomovat.
Měli bychom pěstovat cit a lásku ke slovu, které má bohatost významů, a naučit se porozumět  jeho  duchovnímu obsahu, abychom tak vytvořili protipól k nyní převládající řeči počítačové, akční, ploché, nabité jediným, a zcela účelovým významem, typu: go, start, log in, set up, turn on, turn off.
Rozpad myšlenek od větších celků přešel k větám, pak ke slovům, ale nezastavil se u slov, ale postoupil dále již k jednotlivým písmenům, která se užívají v programování i k počítačové komunikaci. Úroveň užívaného jazyka a řeči vypovídá i o úrovni vědomí jejího uživatele. "Počítačová řeč" vede ke vzniku "počítačového myšlení" a k odlišnému způsobu komunikace, podle počítačových pravidel, kde pro cit, duchovní inspiraci a védského "purušu" či "átmana" , tedy "duši" již není místo.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sheena Sheena | 25. srpna 2011 v 15:18 | Reagovat

Co se úpadku rozmanitosti a složitosti jazyků týče s tebou mohu jen souhlasit. V dnešní době by měl být rád každý slovan, jelikož se zdá, že právě jazyky slovanské si uchovávají svou rozmanitost nejdéle. Také se kloním k teorii, že slované pocházejí z oblastí tibetu nebo i původního sumeru, jelikož i moderní vědecké analýzy potvrzují silnou genetickou příbuznost. Navíc celá Evropská populace má 20 až 35% slovanských genů takže si myslím, že Evropa musela být před promísením národů slovanská.

2 Vaša Vaša | E-mail | Web | 6. prosince 2011 v 21:28 | Reagovat

Pěkný....

3 dara dara | E-mail | 10. dubna 2012 v 14:40 | Reagovat

dobrá práce

4 Katka Katka | Web | 3. července 2013 v 21:36 | Reagovat

Skvělý článek, krásné zamyšlení. A je pravda, že hindština má k sanskrtu blíže :) Jeho souvislost s češtinou by mě ale dříve ani nenapadla...

5 Kosťa Kosťa | 17. srpna 2014 v 13:53 | Reagovat

Opravdu. Kam spěje evoluce? Bohatost jazyka činí fantazii mnohem bohatší. Nabízí se otázka kam uvrhla bezfantazijní latina jen evropský kontinent? Hovořím 3 světovými jazyky a musím říci, že čeština mě činí mnohem bohatším. Nedokonalost a zaostalost postlatinských jazyků nikoho nezajímá a tak tomu bude i do budoucna. Vývoj civilizace určuje příliš mnoho faktorů. Jedním z nich je i neochota a tím již i neschopnost přijímat věci nové.

6 Jirka Jirka | 29. prosince 2014 v 20:42 | Reagovat

[1]:Slované se píší s velkým „S“.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama