Na hřbitově o půlnoci duchové se radili...

14. října 2010 v 9:52 | A. Kudlička |  Téma týdne

Básnička o duši (a o duchách)

Na hřbitově o půlnoci duchové se radili,
tělo nové kterak získat, abysme si užili.

Žít bez těla úděl není na mou duši medový,
touhy tvoje bez těla se ani trochu nesplní.

Jako řidič auto svoje rychlé k cíli žene,
duše jemná tělu svému velí směle.



Auto staré, zrezavělé do šrotu se vyhodí,
stejně tak i tělo staré na hřbitově lebedí.

Řidič auto nové, lesklé zajisté si pořídí,
stejně tak i duše věčná mamince se narodí.

Podle účtu bankovního a dle svojí potřeby,
řidič auto vybírá si drahé nebo zánovní.

Podle karmy duše malá tělo nové obdrží,
za činy své účty staré dozajista podrží.

Pochop tohle:

Tělo nejsi , jsi jen věčná duše v něm,
kdo tohle ví zcela jistě není nikdy omámen.

Stejně jako převlékáš si staré šaty za nové,
v čase "smrti" oblékneš si mladé tělo jiskřivé.

Jako Slunce paprskem svým celý vesmír osvětlí,
malá duše vědomím svým celé tělo oživí.

Nejsi tělo, nejsi Rus, ani Němec, ani muž,
ani žena, ani pes, jsi jen malé duše kus.


Kdo to ví se nermoutí, hmota mu moc nevoní,
pozlátkem se nedá zmást...

Hmoto plytká, hmoto zlá, každý tobě podléhá,
lákáš brouka, lákáš slona, pozlátkem svým třpytivým.

Koho zláká, ten smůlu má
se zlým koncem den svůj má.

Stejně jako můra vletí do plamene, pitomá,
se zlým koncem život skončí takováto osoba.

Hmoto plytká, hmoto zlá,
uhni z cesty, pitomá.

Bohu sloužím o sto šest,
na tebe čas nemám, věz!

Ne, že bych tě neměl rád,
ve službě tě zaměstnám!

Nejsi dobrá, nejsi zlá,
jde jen o to, co děláš.

Stejně jako třeba nožem,
krájet můžeš nebo třeba zabíjet,
hmota může Bohu sloužit,
nebo se stát lidu jed!

Nejsi dobrá, nejsi zlá,
jde jen o to, kdo tě má!

Ateista hrabe si,
kapsy svoje plní si,
za to Krišnův oddaný,
vše do služby zapojí...

Ať  už auto, nebo loď,
počítač či vzducholoď ,
vše své místo v službě má,
nic nenechá zahálet...

Celý vesmír Bohu patří,
nám nepatří vůbec nic.
Nazí přijdem, nazí jdem,
s sebou si nic nevezmem.

Tomu, komu všechno patří
hold svůj vzdávám hluboký.
Sláva Tobě! Sláva Tobě!
to já volám celý den,
prosím sílu dej mi, říkám,
abych nebyl omámen.

Mantru zpívej, zpívej mantru,
mantru mantru velikou.
velkou velkou silnou mantru,
neustále měj s sebou:

Haré Krišna, Haré Krišna, Krišna Krišna, Haré Haré
Haré Ráma, Haré Ráma, Ráma Ráma, Haré Haré.

Mája velká, mája silná
žádný vliv pak na tě nemá.   (*)

Tělo nejsi , jsi jen čistá duše v něm,
kdo tohle ví, nermoutí se i kdyby byl rozčtvrcen...

---------------------------------------------------------
(*) Mája - iluze, doslova- To, co není.
---------------------------------------------------------
Pozn. autora: Toto je moje první báseň , lépe řečeno: není tak docela moje, já jsem spíš jen zapisoval verše, co mi přicházely na mysl z vyššího zdroje. Filozofie popsaná v básni je založena na učení Bhagavatgíty - Bible východu.
Více o duši.
Více o reinkarnaci.
Více o tomto všem v rapových písničkách.

Hlavní účel tohoto blogu je:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama