Úspěch může přijít i po sedmdesátce !!!

26. června 2010 v 21:44 | Jan Mareš |  Téma týdne


Prabhupáda: přišel s poselstvím absolutního světa

Cesta
I když jedna svíčka zapálí neomezené množství dalších svíček, z nichž každá se svou svítivostí vyrovná té první, původní svíčka zůstává. Přestože se Nejvyšší Osobnost Božství expanduje do neomezeného množství podob, zůstává původní příčinou všech příčin. Ve Védách je tato nejvyšší, původní příčina známá pod jménem Krišna, neboť oplývá neomezeným množstvím transcendentálních vlastností, které přitahují všechny živé bytosti. Před pěti sty lety se Pán Šrí Krišna, tatáž nejvyšší příčina, zjevil jako Šrí Čaitanja Maháprabhu a prohlásil, že zpívání Jeho svatých jmen - Hare Krišna, Hare Ráma - se rozšíří za hranice Indie, do každého města a vesnice světa. Uplynuly stovky let, ve kterých se věrní následovníci Pána Čaitanji snažili Jeho misi šířit; stále však nevěděli, kdy a jak se toto smělé proroctví naplní. Třináctého srpna 1965, pouhých několik dní před svými šedesátými devátými narozeninami, se A.Č. Bhaktivédanta Svámí - filozof, učenec a světec - vydal do Ameriky zjistit, co lze v tomto směru dělat. Lodní lístek si vyprosil u jedné místní paroplavební společnosti, a byl jediným cestujícím na palubě malé, větrem ošlehané nákladní lodi jménem Džaladuta. Jeho majetkem byl kufr, deštník, zásoba sušených vloček, zhruba sedm dolarů v indické měně a několik krabic knih. Když Džaladuta po třiceti sedmi dnech dorazila do newyorského přístavu, Bhaktivédanta Svámí byl úplně sám. Přijel do Ameriky, aniž by kohokoliv znal, bez jakékoliv zjevné podpory a jen se skrovným majetkem, který si přivezl na lodi. Postrádal peníze, přátele, následovníky, mládí, a dokonce i jasnou představu, jak splnit svůj dalekosáhlý cíl - darovat duchovní poznání Véd celé západní společnosti. V básni psané v bengálštině, kterou složil ihned po příjezdu, vyjádřil Bhaktivédanta Svámí svou pokornou víru v Pána Šrí Krišnu a v přímý pokyn svého duchovního mistra, který po něm chtěl, aby rozšířil učení o vědomí Krišny po celém anglicky mluvícím světě: "Můj drahý Pane Krišno... Jak je přivedu k pochopení tohoto poselství vědomí Krišny? Jsem velký nešťastník, nekvalifikovaný a nanejvýš pokleslý. Proto Tě prosím o požehnání, abych je mohl přesvědčit, neboť já sám toho nejsem schopen... Jsem si jistý, že až toto transcendentální poselství pronikne do jejich srdcí, naplní je radostí a tak budou osvobozeni od všeho neštěstí v životě...." Tato báseň byla napsána 17. září 1965. Dvanáct let poté, v Indii 14. listopadu 1977, opustil Bhaktivédanta Svámí tento svět ve věku osmdesát jedna let. K čemu během oněch dvanácti let došlo? Čeho byl schopen Bhaktivédanta Svámí během tohoto krátkého období dosáhnout, když začal z ničeho a ve věku, kdy je většina lidí připravena odejít na odpočinek?

Seznam jeho úspěchů je ohromující, ať už ho budeme posuzovat podle jakýchkoliv měřítek. Stručně řečeno, v letech 1965 až 1977 rozšířil Šrí Šrímad A.Č. Bhaktivédanta Svámí - či Šríla Prabhupáda, jako ho znali jeho následovníci - učení o vědomí Krišny do všech velkých měst světa a vytvořil mezinárodní společnost s tisíci zapálených členů. Na pěti kontinentech založil 108 chrámů, včetně několika velkolepých budov, a dvanáckrát objel zeměkouli, aby členům své rozrůstající se mise poskytoval osobní vedení. A jako kdyby toho nebylo na osobu ve věku mezi sedmdesáti a osmdesáti dvěma lety dost, Šríla Prabhupáda také přeložil, napsal a vydal padesát jedna svazků knih, které byly ještě za jeho života přeloženy do dvaceti osmi různých jazyků a poté v desítkách miliónů rozšířeny po celém světě. Měl tisíce přednášek, napsal tisíce dopisů a zúčastnil se tisíců rozhovorů se svými následovníky, obdivovateli a kritiky. Získal si úctu stovek vynikajících učenců a známých osobností, kteří upřímně obdivovali jeho přínos v oblasti náboženství, filozofie a kultury. Udivující příběh, jak Šríla Prabhupáda dosáhl takového úžasného výsledku během pouhých dvanácti let, zdaleka přesahuje rozsah této brožurky. Následující stránky vám však umožní letmý pohled na jeho pozoruhodné učení a dosažené úspěchy. "Nyní vidím, že je to zázrak. Jak jinak by mohl jeden starý člověk, pouze s několika knihami, jejichž prodej stěží stačil na zajištění jídla, uvést do materialistické společnosti hnutí šířící vědomí Boha?" "Přijel jsem v tomto pokročilém věku nikoliv jako turista nebo s nějakým osobním zájmem, ale s cílem uvést do života vědu o Krišnovi, díky které budou lidé skutečně štastní."


Společnost
Po svém příjezdu do New Yorku v září 1965 Šríla Prabhupáda nejprve rok usiloval o založení svého hnutí pro vědomí Boha zcela sám. Žil jednoduše, přednášel kdykoliv a kdekoliv se k tomu naskytla příležitost a postupně začal vyvolávat o své učení nepatrný zájem. V červenci 1966, kdy stále ještě sám pokračoval ve své činnosti v zapadlém bývalém obchodě v newyorské Lower East Side, založil duchovní společnost, která měla ovlivnit celý svět. Nazval ji International Society for Krishna Consciousness (Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny), zkráceně ISKCON. V době jejího založení neměl Šríla Prabhupáda ještě ani jednoho vážného následovníka. Nenechal se tím však odradit a z malé skupiny pravidelných návštěvníků svých večerních přednášek získal dobrovolníky, kteří se stali prvními oficiálními představiteli ISKCONu. To bylo tehdy. Dnes má Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny na celém světě více než tři sta chrámů, farem, škol a dalších středisek a celosvětovou mnohamiliónovou kongregaci.

Cíl ISKCONu
Vědomí Krišny je více než pouhá další sektářská víra. Je to praktická věda o duchovních hodnotách, kterou zevrubně popisuje védská literatura dávné Indie. Hnutí pro vědomí Krišny si klade za cíl seznámit všechny lidi na celém světě s těmito univerzálními principy realizace Boha, aby získali ten největší prospěch - duchovní porozumění, jednotu a mír. Védy doporučují jako neúčinnější prostředek dosažení seberealizace v současném věku neustále naslouchat o všedobrém Nejvyšším Pánu, oslavovat Ho a vzpomínat na Něho. Pán má mnoho jmen - jedno z nich je "Krišna", což znamená "ten, kdo přitahuje každého", další je "Ráma", "ten, kdo je zdrojem veškeré radosti", a "Hare" se vztahuje na Pánovu nepochopitelnou energii. Členové ISKCONu se řídí doporučením Véd, a proto je lze vidět, jak neustále zpívají Hare Krišna, Hare Krišna, Krišna Krišna, Hare Hare/Hare Ráma, Hare Ráma, Ráma Ráma, Hare Hare. Toto vznešené zpívání nás přivádí do přímého styku s Nejvyšším Pánem prostřednictvím zvukové vibrace Jeho svatých jmen a postupně v nás probouzí původní vztah, který k Němu máme. Prvořadým posláním ISKCONu je povzbuzovat všechny členy lidské společnosti k tomu, aby věnovali alespoň část svého času a energie tomuto procesu naslouchání a zpívání o Bohu. Tak si postupně uvědomí, že všechny živé bytosti jsou duše, které jsou věčně ve spojení s Nejvyšším Pánem prostřednictvím služby a lásky.

Rozdávání duchovního jídla
Kromě toho, že ISKCON učí védské poznání a šíří zpívání svatých jmen Pána, rozdává také po celém světě duchovní jídlo. Vegetariánské jídlo, které bylo nejprve obětováno Pánu, očišťuje duši a mysl stejně jako filozofie a zpívání, a tak napomáhá v postupném odkrývání našeho původního vědomí Boha. Bezplatné rozdávání zduchovnělého jídla v rámci celosvětově známého programu ISKCONu zvaného "Food for Life" ("Jídlo pro život") je tedy prospěšné pro tělo i duši každého, kdo toto jídlo jí. "Lidský život je živé bytosti udělen proto, aby mohla realizovat svou duchovní totožnost a trvalý zdroj svého štěstí."
Učení
Ze všeho, co Šríla Prabhupáda přinesl světu, on sám považoval za nejdůležitější své knihy. Často dokonce říkal, že překládání a vysvětlování starobylých védských textů je jeho život. V roce 1970 založil Bhaktivédanta Book Trust (BBT), v současnosti největší vydavatelství védské literatury na světě. Přes sedmdesát titulů jeho knih se vydává v sedmdesáti šesti jazycích, od arabštiny po zulštinu. Během činnosti tohoto vydavatelství v posledním čtvrtstoletí přečetly milióny lidí alespoň jednu z knih Šríly Prabhupády a pocítily to jako skutečné obohacení svého života. Tyto knihy tvoří skutečný základ, na němž hnutí Hare Krišna stojí. Zde je krátký úvod do duchovního poznání, které v těchto knihách naleznete.

Knihy Šríly Prabhupády zdůrazňují důležitost lidské formy života
Na této planetě existuje mnoho forem života - nehybné, jako například stromy a rostliny, a dále celá škála vodních živočichů, hmyzu, ptáků a savců. Naše lidská podoba je také jednou z těchto rozmanitých forem života, ale i bez hlubšího zkoumání musí každý souhlasit s tím, že my, lidé, jsme obdařeni jedinečnými schopnostmi, které nás odlišují od všech ostatních podob. V čem přesně tyto jedinečné schopnosti spočívají? Než začneme odpovídat, položme si nejprve jinou otázku: Co odlišuje živé formy od neživých? Odpověď zní: vědomí. Všechny formy života projevují do určité míry příznak vědomí. Proto říkáme, že jsou "živé", a ne "mrtvé". Dokonce i malá bakterie či běžná pokojová rostlina projevují známky vědomí, zatímco náš jídelní stůl a židle nikoliv. Je také patrné, že různé formy života projevují různé stupně a úrovně vědomí a lidská podoba představuje nejvyšší úroveň vědomí, kterou známe. Tato vyšší úroveň vědomí je tím, co lidskou bytost odlišuje od všech ostatních forem života na této planetě. Ale v čem se naše vědomí tolik liší od vědomí hmyzu, ptáků, šelem, nebo i opic? Tito tvorové jedí a my také jíme; oni spí a my také spíme; rozmnožují se a my se také rozmnožujeme; brání se a my se také bráníme. To, že jsme schopni tyto činnosti provádět kultivovaněji, může být jedním z ukazatelů našeho vyššího vědomí, ale nevysvětluje to plně naši výjimečnost ve srovnání se všemi ostatními formami života. Uspokojivější vysvětlení nacházíme v naší schopnosti klást otázky o vlastní existenci, uvažovat o sobě samotných a zjišťovat svoji povahu a povahu Boha. Dokážeme vytvářet jazyky, přemýšlet o smyslu života a v údivu hloubat nad noční oblohou. Takovými vlohami není obdařená žádná jiná forma života. Védy proto radí, abychom se v této lidské podobě snažili poznat, kdo jsme, co je vesmír, kdo je Bůh a jaký je mezi námi, vesmírem a Bohem vztah. Měli bychom se ptát na řešení základních problémů života: zrození, smrti, stáří a nemoci. Takové otázky nemohou klást kočky a psi - musí však vyvstávat v srdci každé skutečné lidské bytosti.

Knihy Šríly Prabhupády vyjevují dokonalé poznání Véd
Jsme-li schopni uznat důležitost takových otázek, přirozeně zaměříme své další uvažování na to, kde na ně najít autoritativní odpovědi. Pokud má skutečně existovat dokonalé poznání týkající se otázek na vlastní já, vesmír a Boha, musí mít vyšší úroveň než jen váš nebo můj názor, popřípadě názor Freuda, Einsteina či kohokoliv jiného. Všichni máme nedokonalé smysly a sklon dopouštět se chyb, a proto naše relativní názory na věci přesahující rámec naší zkušenosti nemohou poskytnout cennou ani spolehlivou informaci. Náš pokus přiblížit se takovým skutečnostem empirickou cestou tedy ponese různé známky nedokonalosti a nakonec bude neúspěšný. Takzvané pravdy, založené výhradně na mentální spekulaci, nám proto nemohou pomoci pochopit Absolutní Pravdu, která je mimo dosah nedokonalých smyslů a mysli. Védy vysvětlují, že pokud se chceme dozvědět o záležitostech mimo rámec naší zkušenosti - za hranicemi lidského vnímání a poznání - musíme naslouchat někomu, kdo je zná. Transcendentální poznání Véd poprvé vyslovil Sám Nejvyšší Pán. On jakožto nejmocnější bytost nemůže podlehnout vlivu žádné jiné síly; logickým závěrem tedy je, že Jeho poznání musí být dokonalé. A každý, kdo toto poznání předává v nezměněné podobě, dává totéž dokonalé poznání. K tomu, abychom mohli pokročit v porozumění védskému myšlení, stačí teoreticky přijmout toto tvrzení. Dokonalé poznání Véd bylo v průběhu času uchováno díky předávání prostřednictvím nepřerušeného řetězce duchovních mistrů. Šríla Prabhupáda je představitelem jednoho takového učednického řetězce či posloupnosti, která vede tisíce let nazpět k Samotnému Pánu Krišnovi. Proto se poznání v knihách Šríly Prabhupády neliší od poznání, které původně sdělil Nejvyšší Pán. Šríla Prabhupáda si nevymyslel "pravdy", ale pouze předal nadčasové učení původních Véd, aniž by cokoliv přidal, ubral či změnil. Spisy Šríly Prabhupády reprezentují především tři védské texty - Bhagavad-gítá, Šrímad-Bhágavatam a Čaitanja-čaritámrita. Dohromady tato literární díla tvoří více než 25 svazků podrobných informací, které jsou souhrnem původní védské vědy o realizaci Boha neboli bhágavata-dharmy. Jejich překlad do angličtiny doprovázený podrobnými výklady je nejvýznamnějším příspěvkem Šríly Prabhupády duchovnímu, intelektuálnímu a kulturnímu životu celého světa.

Knihy Šríly Prabhupády podávají univerzální vědu o realizaci Boha
Védské učení předložené v knihách Šríly Prabhupády lze rozdělit do tří obecných kategorií, v sanskrtu zvaných sambandha, abhidheja a prajodžana. Sambandha znamená náš vztah s Bohem, abhidheja je jednání v tomto vztahu a prajodžana je konečný cíl či dokonalost. Tyto tři oddíly poznání představují univerzální principy společné všem náboženským učením světa. Poznání popsané v knihách Šríly Prabhupády umožňuje každému pokročit ve svém porozumění Bohu bez toho, aby musel měnit své současné náboženské, národnostní nebo kulturní zařazení. Věda zabývající se tím, jak porozumět Bohu, jak pochopit svůj vztah s Bohem a jak vyvinout lásku k Bohu, nemá nic společného se sektářskými vírami. Jsou to cíle, které žádné náboženství na světě nemůže odmítnout - jsou esencí náboženství či všeobecnými rysy, podle kterých lze všechna skutečná náboženství poznat. Jednotlivá náboženství mohou preferovat různá svatá jména Boha a stejně tak se mohou lišit jejich způsoby uctívání a podrobnosti týkající se obřadů a nauk. Měřítkem však je, nakolik jejich následovník skutečně získá poznání o Bohu a lásku k Němu. Skutečné náboženství znamená učit se milovat Boha. A to, jak milovat Boha, je také podstatou učení obsaženého v knihách Šríly Prabhupády.

Knihy Šríly Prabhupády vysvětlují rozdíl mezi vlastním já a tělem
Všechny hmotné jevy bez výjimky mají svůj začátek a konec. Je velice rozšířenou představou moderní kultury, že vědomí je jen další takový hmotný jev. Lidé proto věří, že vědomí (či vlastní já) zaniká se smrtí hmotného těla. Toto stanovisko však zůstává pouhou domněnkou - nebylo potvrzeno žádným vědeckým pozorováním ani pokusem. Představa, že vlastní já zaniká spolu s tělem, však přesto zůstává jedním z velkých článků víry, na které se zakládá moderní materialistické myšlení, a většina z nás byla od raného dětství učena uvažovat o sobě v rámci takovýchto přesvědčení. Málokdo z nás ale domyslel filozofické důsledky tohoto druhu uvažování, které nás nevědomky přivádí k vodistickým a nihilistickým způsobům života. Samotný základ védského učení stojí přímo proti modernímu vědeckému názoru na vědomí a život. Podle tohoto učení individuální vědomí vůbec nezávisí na neurobiologických dějích, ale existuje trvale jako nezávislá realita. Přítomnost vědomého pozorovatele v hmotném těle, který v něm setrvává i během všech tělesných a mentálních změn, svědčí o existenci dvou energií - duchovní energie (kterou představuje vědomé vlastní já) a hmotné energie (představované dočasným tělem). Védy vysvětlují, že duchovní energie, jejímž příznakem je vědomí, nadále existuje i po zániku hmotného těla. Je-li každý z nás věčná duše, pouze pokrytá různými dočasnými tělesnými "oděvy", můžeme učinit logický závěr, že nejprospěšnější činností pro celou lidskou společnost je ta, která nás probouzí k naší skutečné duchovní totožnosti a umožňuje nám rozvinout náš neprojevený vztah s Bohem. Tato činnost je vědomí Krišny. Stejně jako nepřinese žádnou slávu ani zisk, když zachráníme oděv tonoucího člověka, žádná sláva či zisk neplyne ani z humanitárních snah zaměřených výhradně na zlepšení podmínek dočasného hmotného těla, kterému je předurčeno zestárnout, onemocnět a zemřít. Jak Šríla Prabhupáda sám píše ve Šrímad-Bhágavatamu: "Skutečné vlastní já se nachází za hrubým tělem a jemnou myslí; je jejich hybným, činným principem. Ten, kdo nezná potřeby spící duše, nemůže dosáhnout štěstí pouhým uspokojováním těla a mysli... Je třeba vyhovět potřebám duše. Pouhým čištěním klece kanárka neuspokojíme...." "V každém je skrytá láska k Bohu.... Musíme se proto věnovat takovým činnostem, které probudí naše božské vědomí. To je možné jedině nasloucháním o božských činnostech Nejvyššího Pána a jejich opěvováním. Jakékoliv zaměstnání, které nám nepomáhá dosáhnout připoutanosti k naslouchání a zpívání transcendentálního poselství Boha, je...pouhá ztráta času." "Védy nejsou sbírkou lidského poznání. Védské poznání přichází z duchovního světa, od Pána Krišny."

Reinkarnace
"Tak jako duše v tomto těle souvisle prochází z dětství do mládí a do stáří, přechází i v okamžiku smrti do jiného těla. Moudrý člověk se touto změnou nedá zmást."
(Bhagavad-gítá, kapitola 2, text 13)

Výklad Šríly Prabhupády
V moderní době jsou lidé tak nevzdělaní, že nedokáží pochopit, že se tělo každým okamžikem mění a že konečná změna se nazývá smrt. Člověk může být v tomto životě králem a v příštím životě psem - podle toho, jaká je jeho karma. Duše setrvává v hlubokém spánku vynuceném hmotnou přírodou. Ocitá se v jednom druhu podmínění a potom je umístěna zase do jiného. Její podmíněný život bez seberealizace a poznání pokračuje a ona se falešně považuje za krále, kočku nebo psa. To jsou však pouze proměny způsobené svrchovaným řízením. "Vědci tvrdí, že život pochází z hmoty. Ve svých laboratořích to však nejsou schopni předvést." Podle učení Bhagavad-gíty se duše převtěluje z jednoho těla do druhého. Postavení živé bytosti v příštím životě závisí na jejích činnostech v tomto životě; tak je někdy povýšena do vyšší podoby a někdy degradována do nižší. To se nazývá zákon karmy.

Učenci oceňují učení Šríly Prabhupády
Šríla Prabhupáda často poznamenával, že moderní vysoké školy a univerzity sice mají mnoho kateder, ale neexistuje katedra, která by učila vědecké poznání duše a Boha. Tím, že ve svých knihách předložil původní védskou vědu o realizaci Boha, zaplnil tuto mezeru a uspokojil tento životně důležitý požadavek na vzdělání. Stovky učenců, kteří se v průběhu let se Šrílou Prabhupádou buď osobně setkali, nebo četli jeho knihy, vyjádřily velké uznání jak jeho osobním vlastnostem, tak jeho příspěvku lidstvu v podobě jeho učení. Například Harvey Cox, světově uznávaný profesor náboženství na Harvardské univerzitě, popisuje, jak si postupem času uvědomil hodnotu přínosu Šríly Prabhupády: "Když jsem se poprvé setkal s členy hnutí Hare Krišna, vzpomínám si, jak jsem byl překvapený a nechápal, co to má znamenat. Oděvy, zpívání a oholené hlavy mi připadaly poněkud podivné. Ale jak jsem toto hnutí poznával, nalézal jsem nápadnou podobnost podstaty jejich učení s původním jádrem křesťanství - jednoduchý život bez snahy o hromadění hmotných statků, soucit se všemi živými tvory, sdílení, láska a radost. To, do jaké míry učení jednoho člověka a duchovní tradice, kterou přinesl, ovlivnily životy tolika lidí, na mne hluboce zapůsobilo. Z mého pohledu je příspěvek Šríly Prabhupády velmi důležitý a bude trvalý." "Proč kupujeme takové velké budovy? Jen proto, abychom lidem dali příležitost slyšet o Krišnovi." Hlavním programem Šríly Prabhupády pro znovuoživení védského učení v Indii byla výstavba význačných chrámů. Dříve než v roce 1977 odešel z tohoto světa, dohlédl na výstavbu chrámů v Mumbáí a Vrindávanu. Dnes je na území Indie čtyřicet jedna chrámů s celonárodní mnohamilionovou kongregací.

Více najdete zde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katka Katka | Web | 26. června 2010 v 21:54 | Reagovat

Krásně zkopírované,to je talent.

2 Aleš Kudlička Aleš Kudlička | E-mail | Web | 26. června 2010 v 22:03 | Reagovat

[1]: Ano, je tam dokonce i jméno autora. Není důležité abych to psal sám, podstatná je hloubka a věrnost informace.Pro Vás všechny!

3 cooKie^^ cooKie^^ | Web | 26. června 2010 v 22:28 | Reagovat

jůů, pěkné téma týdne.. :] jinak hezký článek

4 Dancek Dancek | E-mail | Web | 26. června 2010 v 23:30 | Reagovat

Obsáhlé a dobré. Jenom přece jsem skeptik, takže pro mě jednoznačně věda.

5 JanVEDA JanVEDA | Web | 28. června 2010 v 5:52 | Reagovat

Jsem jen prekladatel anglickeho originalu - brozury ke 100. vyroci narozeni Srily Prabhupady. O jeho uspechu v pozdnim veku psalo nedavno  CNN:http://edition.cnn.com/2010/LIVING/worklife/05/16/mf.famous.career.after.50/
ovsem se dvema nepresnostmi:
- nemel $50, ale $7 + kufr Srimad Bhagavatamu 1 v cene $200
- nezpival na chodniku, ale v Tompkins Square Parku, kde je dnes pametni deska

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama