„Květinové šípy“ pro Beatles

10. června 2010 v 15:51 | Gurudás |  Téma týdne
Londýn,1969
"All you need is Krishna" aneb jak se světově známí Beatles na jaře roku 1969 seznámili s členy hnutí Hare Krišna, a jak George Harrison pomáhal šířit zpívání mahámantry po celém světě. Překlad na pokračování z autobiografické knihy Gurudáse Prabhu, nazvané "Vlastním příkladem - důvtip a moudrost A.Č. Bhaktivédánty Swamího Prabhupády".

1.Květinové šípy pro Beatles
O tom, že se pokusíme v Londýně zkontaktovat Beatles, hlavně George Harrisona, jsme se s oddanými začali bavit už před odletem ze San Franciska, v létě 1968. K setkání se slavnou čtveřicí došlo necelý rok poté následovně. Undergroundová hnutí, avantgardou dvacátých let počínaje a beatníky padesátých let konče, byla většinou skrytá před veřejností a šířila se jen mezi zasvěcenými, postupně z jedné země do druhé. Underground šedesátých let se v Londýně, stejně jako v San Francisku, šířil explozivně, přímo pred očima veřejnosti. Dveře sklepů a klubů byly otevřené dokořán, lidé houfně opouštěli soukromí svých mansard, aby vyšli do ulic a do parků. Surrealisté se setkávali s rebely, volnomyšlenkáři se přátelili s intelektuály pop-kultury.

Gurudás Prabhu
V undergroundové rodině byli tehdy také všichni propojeni. Novinář, který psal pro International Times, znal vydavatele časopisu OZ, který znal filmaře (Hoppyho), ten zase měl kontakt na poslance (Toma Driberga), který se přátelil s básníkem (Allenem Ginsbergem), který se znal se spisovatelem (Milesem), co znal disk-jockeye (Johna Peela), který znal hvězdu z televize (Davida Frosta), který znal prince Charlese - a všichni do posledního chtěli poznat Beatles. Včetně nás.

Přibližně v době, kdy jsme se přestěhovali do bývalých kanceláří International Times v Betterton Street 22, prošli Beatles radikálními změnami. Mahariši je částečně zklamal (hlavně když se dozvěděli, že každý měl stejnou, údajně jedinečnou, mantru) a brzy poté veřejně prohlásili, že přestali důvěřovat všem samozvaným světcům, kteří je zahrnovali svými dary. Začali své dosavadní názory a postoje přehodnocovat. Hledali nové cesty.

Gurudás Prabhu
Organizovali se do společnosti Apple Corporation se sídlem v luxusní londýnské čtvrti Saville Row, v sousedství drahých krejčovství a prodejen značkového pánského oblečení. Začali se vracet ke kořenům, v hudbě i v soukromém životě. Otevřeli prodejnu a boutique v Baker Street, sledovali nové trendy v umění, ve filmu a v hudbě. Zajímali se o nové myšlenky, o underground, podporovali některé projekty a pomáhali různým lidem při jejich realizaci. Byli doslova zavaleni žádostmi a nabídkami různých spasitelů lidstva, geniálních vynálezců a kazetami s nahrávkami amatérských kapel. A pak jsme přišli na scénu my. V prostorách Art Labs jsme společně nacvičili vlastní verzi modliteb z Brahma Samhity, ke které složil hudbu a kterou aranžoval Mukunda. Tucetkrát jsme to zkoušeli a nakonec jsme to nahráli na kazetu na malém přenosném kazeťáku. Profesionální studio s profesionálními hudebníky jsme si samozřejmě nemohli dovolit. Výsledná nahrávka tomu také odpovídala. Znělo to jako skupina nadšenců, kteří zpívají ze srdce, s vervou a oddaností. Kopii nahrávky jsme poslali do Apple Records.

Veřejná výzva Apple novým talentům s novými nápady nás inspirovala k tomu, že jsme začali posílat Beatles pravidelné pušpanam - květinové šípy. Rozjeli jsme akci, ve které jsem jim posílali každý den něco jiného. Tajně jsme doufali, že tak upoutáme jejich pozornost. Největším přáním a touhou nás všech samozřejmě bylo, abychom jednou s Beatlesáky společně nahráli zpívání Hare Krišna.

To byly naše "květinové šípy". Když se v novinách poprvé objevila výzva "Pošlete nám své nápady", vložili jsme do obálky s dopisem adresovaným Apple fotku oddaných z New Yorku při kírtanu, s rukama nad hlavou a blaženými úsměvy na rozzářených obličejích. Pod fotku jsme připsali "Pojďte si s námi zazpívat".
Gurudás Prabhu
Druhý šíp byl rovněž dopis. Byl k němu přiložen článek o Prahládovi Maharádžovi, který nedávno vyšel v International Times. Článek, který jsem sám napsal, popisoval, kterak jedno malé dítě s velkým srdcem dokázalo vzdorovat démonskému otci, který mu chtěl zakázat uctívat Krišnu. Článek doprovázely ilustrace od Gaurasundary a Góvinda Dásí, namalované na malých dřevěných destičkách. Třetí den jsme poslali druhou část příběhu o Prahládovi.

Čtvrtý den jsme poslali chodící, natahovací plastickou hračku jablka, kterou jsme koupili na cestě zpátky ze zpívání Hare Krišna v kostele Všech Svatých v Nottinghill Gate. Na červený povrch jablka jsme zlatou barvou napsali HARE KRIŠNA HARE KRIŠNA KRIŠNA KRIŠNA HARE HARE a poslali jsme ho, spolu s informačním letáčkem "Vědomí Krišny přichází", kanceláři Apple.

Jamuna navrhla titulní stránku pro International Tribune, kde kaligraficky zpracovala Hare Krišna mantru v dévanágarí. Pátý den jsme proto tuto titulní stránku poslali coby další květinový šíp, spolu s letáčkem, na kterém byla fotografie Prabhupádových očí a na kterém stálo: "Vědomí Krišny je tady!"

Posílali jsme naše květinové šípy v obálkách či v balíčcích Petrovi Asherovi, uměleckému vedoucímu Apple. Pete byl bratr známé herecky Jane Asherové. Neměli jsme tušení, co s našimi "šípy" dělal, neboť ani on, ani nekdo jiný z Apple Records nás nikdy nekontaktoval. Proto jsme se šestý den rozhodli zajít přímo do Apple a předat náš další květinový šíp osobně. Upekli jsme velikánský jablečný koláč, navrch ozdobený Hare Krišna mantrou z těsta, a přinesli ho do kanceláře Apple ještě horký. Ptali jsme se na naši demo nahrávku, na Peta Ashera, ale nikdo nám nemohl poradit. Pete nebyl k nalezení. Poslali nás tedy s naším jablečným koláčem za Chris O´Dellovou, asistentkou George Harrisona. Byla z Los Angeles, približně stejného věku jako my, a očividně měla radost z nečekaného setkání s americkými krajánky. Povídali jsme si hodně dlouho, dokonce jsme se chteli pustit i do koláče. Ale ten byl samozřejmě jen pro Beatles. Chris slíbila, že koláč Georgovi a ostatním předá a že vypátrá, kam se poděly naše balíčky a dopisy. Dali jsme jí také kopii našeho dema. V té chvíli jsme si samozřejmě nedokázali ani ve snu představit, že o několik týdnů později budeme sedět přímo v domě u George Harrisona, a zpívat s ním Hare Krišna.
Gurudás Prabhu

2.Kontakt!
Jednoho dne zazvonil v Betterton Street telefon. Byl to Rock Scully a chtěl mluvit se Šjámasundarou. Šjámasundara s ním hovořil v rohu pár minut, pak zavěsil, jeho ruce vylétly do vzduchu, začal jásat a křičet "Hare Krišna!" a tancovat po pokoji. "Páni!", vyklopil ze sebe konečně, "To byl Rock, volal z Earl´s Court, jejich nového sídla. On a Keasey mají zítra v Apple schůzku s Beatles - a já tam mám být taky!" Šjámasundara byl značně nervózní, když se příští ráno chystal na schůzku s Beatles. Děvčata upekla koláč, který ozdobila rozkrájeným zeleným jablkem a na který šlehačkou napsala HARE KRIŠNA. Snažili jsme se Šjámasundaru povzbudit a ujišťovali ho, že Krišna mu určitě pomůže. Ještě jsme se ním u schodů stačili rozloučit.

Šjámasundara své první setkání s Georgem Harrisonem popisuje následovně:

"Nejdřív mě do kanceláří Apple nechtěli vůbec pustit. Pak ale přijela v bílém Rollsu Yoko Ono a řekla ochrance, že jsem očekáván. Recepční jsem řekl, že jsem se skupinou ze San Franciska. ,Myslíte támhlety chlápky s těma motorkama,' odpověděla poněkud zděšeně a ukázala na schody, které vedly nahoru do prostorné haly. V ní se tísnilo minimálně padesát lidí. Byli mezi nimi známé rockové hvězdy, elegantně oděné dámy, hippies z Carnaby Street, muži s kravatami a v saku. Naše banda ze San Franciska se mísila v davu. Pozdravil jsem se s Rockem a posadil se do zadní části místnosti, na protější strane od dvou dveří, za kterými byli, jak všichni tvrdili, Beatles na poradě, a ze kterých, jak se očekávalo, brzy také vyjdou. Hodiny plynuly, a Beatles nikde.
   Konečně Paul, John a Ringo, jeden po druhém, vykoukli ze dveří a pak se rychlým krokem vzdálili k východu. Vůbec se nezastavili a nemluvili s nikým. Za několik minut vystrčil hlavu za dveřmi George. Známé, intenzivní, tmavé oči se pronikavým pohledem rozjely po místnosti a stanuly na mně. Než se kdo nadál, přešel George celou místností a s úsměvem mě pozdravil slovy, ,Hare Krišna! Očekával jsem vás!' Posadil se vedle mě a začali jsme se spolu bavit, jako kdybychom se znali odjakživa. Lidé, kteří se kolem nás shlukli, udiveně zírali, zatímco se náš krátký rozhovor rozjel na plné obrátky. Nebyl jsem vůbec nervózní. Naopak jsem se cítil naprosto uvolněně a inspirovaně. George se mi svěřil, jak často poslouchal nahrávku happeningového kírtanu Šríly Prabhupády a oddaných z New Yorku. Vyprávěl, jak se před rokem málem zřítil v malém letadle a že když padali, řval z plných plic ,Hare Krišna, Hare Krišna!' V posledním okamžiku, jako zázrakem, letadlo znovu nabralo výšku. Vysvětlil jsem mu některé filosofické otázky a hodně jsme se spolu také zasmáli. Pozval mě k sobě domů do Esheru hned na příští neděli. Na ubrousku načrtl mapku, jak se tam z města dostat. Také já ho pozval do Betterton Street, aby se seznámil s ostatními oddanými, samozřejmě jen pokud bude mít čas."
Gurudás Prabhu

3.George
Jednoho krásného dne se u nás George zčistajasna opravdu ohlásil. Připravili jsme naši tradiční hostinu a nedočkavě vyhlíželi vzácného hosta. Koncem odpoledne do Covent Garden přiburácelo modré Porsche a zastavilo přímo před naší budovou na Betterton Street. Stál jsem u okna a pozoroval, jak se z kočáru vynořila štíhlá postava George, v džínách a džínové košili. Letmo si ověřil číslo domu a pak zazvonil na náš zvonek. Šjámasundara ho běžel přivítat dole u vchodu. Když přišli nahoru, představil Šjámasundara Georgeovi nejdřív Mukundu, Jamunu a pak mě. Společně jsme ho přátelsky uvedli do našeho Hare Krišna Templu. George si zul boty a položil je u vchodu vedle ostatních. Vešel do chrámové místnosti, složil poklony Pánovi Džagannáthovi a chvíli se kochal pohledem na krásně ozdobený oltář. Stál jsem vedle něj a cítil se jako nějaký vyvolený. Byl znamenitým hudebníkem, světově známou osobností. Hlasem naší doby. Brzy jsem však tento pocit téměř posvátné úcty ze sebe setřásl a navázal s ním vztah jako s každým jiným. Konec konců byl jen jednou z duší na této planetě.

Gurudás Prabhu
Přešli jsme z chrámové místnosti do jídelny. Představil jsem anglické brahmačárí, Colina, Davida a Tima. Pozdravili George se sepjatýma rukama a působili tak trochu zaraženi přítomností tak proslulého hosta. Krátce před návštěvou George jsme se dohodli, že ho nebudeme nějak uctívat, i když jsem měl pocit, že všichni ho tak či onak vnímali jako poloboha. Byl jsem přesvědčený, že se nemáme k Georgeovi chovat nějak okázale, zato přirozeně a přátelsky. Lidé se na George většinou dívali jen jako na celebritu a také s ním tak jednali. Nebylo to pro něj férové. Chtěli jsme být tací, jací jsme ve skutečnosti byli, prostí a přirození oddaní, praktikující vědomí Krišny. I Šríla Prabhupáda se vždy ke každému choval stejně.

Malatí vyrazila z kuchyne, s rukama ještě polepenýma těstem na samosy. Představil jsem ji Georgovi, "To je Malatí." Malatí sklopila oči a pokradmu se na něj usmála. I George a já jsme se usmáli a odpochodovali dál. Měl prostý, téměř nesmělý úsměv. Byl skromným a upřímným člověkem, s dobrým smyslem pro humor, se kterým bylo fajn se bavit. Projevoval velký zájem o nové a neznámé. Byl to jednoznačně duchovně orientovaný človek.

Gurudás Prabhu
"Kdo je majitelem domu?" zeptal se.

Řekl jsem, "Krišna," a oba jsme se mé odpovědi souhlasně zasmáli.

Položil stejnou otázku jinak: "Na čí jméno je psaný?"

"Na Nigela Samuelse," řekl Mukunda.

"Nigel nám laskavě přenechal dvě patra," doplnil jsem já.

George se zeptal, "Kdo tady byl předtím, než jste se sem nastěhovali?"

Šjámasundara rekl, "Byla tady původně redakce International Times."

Malatí dodala, "Teď je tady sklad starších vydání jejich časopisu."

"O poslední patro budovy se dělí stoupenci Michela X a Černých Muslimů. Je tam také Nigelův antikvariát, který se jmenuje Bibliofil," dodal jsem pro úplnost. George se pobaveně usmíval.

Jamuna vyšla z kuchyně a v rukách nesla velký tác s jídlem pro Krišnu. Se svým andělským úsmevem na tváři nás vybídla, abychom ji následovali do chrámové místnosti, kde obřadně tác s jídlem položila na oltář. Vzali jsme do rukou karatály, i George si jich vzal pár. Omotal jsem si látkové prouzky karatalů kolem dvou prstů a pozoroval jsem, jak George činí totéž. "Začněme zpívat!"

Mukunda začal hrát na mridangu svým typickým, houpavým rytmem. Doprovázel jsme ho na karatály rytmickým da da dá, da da dá. George to okamžitě pochytil. Jamuna vedla kírtan svým plným, lahodným a procítěným hlasem. "Hari Hari Bol," vykřikovala mezi nápěvy Džanakí. Zpívali jsme dlouho. George byl naším společným zpíváním svatých jmen očividně velmi nadšený.

Gurudás Prabhu
Malatí pak obětované mahá prasádam odnesla z oltáře do kuchyně a vzápětí pozvala všechny na transcendentální hostinu. Sedli jsme si s nohama skríženýma na zem, kolem obrovského oválného ubrusu. "Máš hlad?" zeptal jsem se jen tak mimochodem George. "Tak trochu," odpověděl.

V té chvíli Džanakí začala vynášet z kuchyně pakory, Jamuna následovala s lassi, Malatí s ovocem.

Právě včas na prasádam do templu dorazil mladý, intenzivní Angličan. Nechal boty u dveří a se sebevědomým úsměvem usedl vedle nás. "To je Jimmi Doody," představil příchozího Mukunda. "Je to umělec a vynálezce," dodal, "právě vynalezl nový promítací přístroj, prostřednictvím kterého promítá při koncertech na plátno různobarevné a měnící se obrazce olejových skvrn na vodě." George pobaveně naslouchal.

"Je Krišna jediné jméno Boha?" zeptal se.

"Bůh má mnoho jmen," odpověděl jsem. "I ty máš různá jména, podle toho, zdali tě někdo zná jako George, syna, nebo, kdo ví, v budoucnosti i tátu. Pokud někdo s oddaností zpívá kterákoliv autorizovaná jména Boha, je to stejné, jako zpívat Hare Krišna. Krišna se neliší od svého jména. Když řekneme ,Krišna', tančí Krišna skutečně na našem jazyce. Je to transcendentální vibrace."

George chvíli přemítal a řekl, "To je hezké." Pak se zeptal, "Proč je Hare Krišna mantra mahá, velká mantra?"

"Protože Pán Čaitanja učinil mantru Hare Krišna snadno přístupnou všem lidem bez rozdílu," poznamenala Jamuna, která právě přinesla velkou mísu s šafránovou rýží basmati.

Malatí před každého hbitě položila talíře, zatímco Džanakí ji následovala s vodou v nerezových pohárcích.
Gurudás Prabhu
Talíře se naplnily kopečky dálu, dvěma různými druhy sabdží, purí a salátem. George jedl s chutí. Jakmile něco dojedl, jedna z dívek mu bez vybízení dala na talíř další porci. Když už víc nemohl, dal George ruce nad talíř, že má dost. Malatí mu mezi dlaně ještě stačila vsunout pár purí, jak to odkoukala od matádží ve východoindických komunitách v Londýně, kde jsme byli častými hosty. Všichni se jejímu gestu zasmáli. V duchu jsem se obával, že se někdo pokusí v tomto žertování pokračovat. Bohudík, všichni zůstali zdrženliví a zachovali se naprosto dokonale.

Zdálo se, že George se chystá k odchodu.

Zavedl jsem ho k umyvadlu, a jak jsme tam stáli, bok po boku, byl pro mne v té chvíli více přítelem, nez idolem celé generace.

Mlčky jsem mu podal čistý ručník. Podíval se mi přímo do očí a řekl, "Moc mě to tady inspiruje."
Vrátili jsme se do jídelní místnosti a George se se všemi rozloučil slovy, "Bylo to s vámi fajn, a prasádám bylo výtečné. Nápoj "lassi" mi chutnal nejvíc."

Odpověděli jsme něco na způsob, "Bylo nám skutečně velkým, velkým potěšením. Pevně doufáme, že přijdeš zas."

Když si obouval tenisky, řekl ještě, "Musím teď do Wardour Street Studios pracovat na nějakém hudebním mixu, ale byl bych rád, kdybyste se stavili u mě doma v Surrey, byli mými hosty a mohli bychom si zase krásně zazpívat." "Jasně! To by bylo hezké!" zajásali jsme jedním hlasem.

Gurudás Prabhu
------------------------------------
ňatek z knihy "His example - The Wit and Wisdom of A. C. Bhaktivedanta Swami Prabhupada" by Gurudas (R. Siegel). Vydalo nakladatelství Torchlight Publishing, Inc, Badger CA. USA 2004, (Všechna práva vyhrazena.)

Přeložil Džajgurudéva dása s laskavým svolením autora.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 BALABANA BALABANA | E-mail | 8. března 2011 v 13:20 | Reagovat

Mi neangličtinářky to tak neoceníme, ale já vím o čem je bhagavad -gíta akorát si to musím každý den připomínat :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama