Inteligentní design

28. dubna 2010 v 23:18 | Suhótra Svámí, Helsinki, 2004 |  Evoluce nebo stvoření

Inteligentní design - revoluce proti Darwinově evoluční teorii


Na straně 155 amerického časopisu "Wired" začíná článek o nedávné výzvě proti Darwinově evoluční teorii: IDM neboli "Intelligent design movement" (Hnutí inteligentního designu). Charakter článku je čistě pro-evoluční a jeho autorem je Evan Ratliff. Článek nenechává čtenáře na pochybách o tom, že by evolucionisté byli nějak nešťastní nebo že by se obávali inteligentního designu (zkráceně ID). Jeden sloupek, který je věnován Georgovi Gilderovi - jednomu z vedoucích "Objevného institutu" (Discovery institute), který propaguje ID. Uvádím zde slova George Gildera (báječná věc!):

"Naše gymnázia patří mezi nejhůře placené umělce ve světě - zvláště v matematice a ve vědě. V hodinách biologie se obhajuje protiprůmyslová propaganda v rámci globálního nadšení a vliv DDT na skořápky vajíček orlů a mezitím nám vyprávějí příběhy o náhodném vývoji od prvotní polévky po Britney Spears. Učitelé popírají, že evoluce má nějaký plán a záměr a vytvářejí materialistické pověry, které popírají samy sebe. Tímto také nepřímo popírají, že jejich vlastní myšlení bylo také vytvořeno s určitým záměrem a díky nějakému plánu."


Darwinistické materialistické paradigma však nyní stojí na pokraji stejné revoluce, před kterou byla postavena Newtonovská fyzika před sto lety. Stejně jako fyzici zjistili, že atom není částicí hmoty, za kterou ho Newton považoval, ale záhadná kvantová oblast, která je dostupná pouze skrze matematiku, stejně tak biologové přicházejí k závěru, že buňka není jen hrouda protoplazmy, jak tomu věřil Charles Darwin. Je to komplexní informace - zpracovávací stroj, který se skládá z desítek tisíc proteinů uspořádaných nádherným způsobem podle složitých algoritmů komunikace a syntézy. Lidské tělo obsahuje přibližně 60 bilionů buněk. Každá z těchto buněk uchovává informaci v kódech DNA, zpracovává je a replikuje je do třech různých podob RNA a tisíce podpůrných enzymů a rovnoměrně zásobuje systém energií a utěsňuje ji do polopropustných fosfolipidových membrán. Je to proces, který je podřízen matematické teorii informace, která ukazuje, že dokonce mutace, které probíhají v buňkách gigahertzovou rychlostí Pentia 4 a jsou tříděny rychlostí vyhledávače Google, nemohou vytvořit tak složitou vláknitou strukturu a funkci lidské bytosti za tak krátký čas. Přirozený výběr by se měl vyučovat pro svoji důležitost v oblasti přizpůsobování druhů, avšak Darwinistický materialismus je trapnou karikaturou moderní vědy.

Jaká je alternativa? Inteligentní design alespoň klade správné otázky. Ve světě vědy je však tato alternativa stále považována za nedostačující vůči nekompromisním teoriím o lidském vědomí nebo velkému třesku. Teorie inteligentního designu začíná tím, že uznává, že všude v přírodě je přítomna hierarchická informace, která předchází svému ztělesnění - myšlenka předchází hmatatelné skutečnosti. Jedná se o opačné pojetí vůči tomu, že svět mysli, včetně samotné vědy, náhodně vybublal z prapůvodní polévky a inspiroval k vytvoření všech redukcionistických zbytečností dvacátého století od Marxova tupého materialismu k zastavení ekologické paniky, včetně Malthusiánského strachu před přelidněním. V hodinách biologie naši studenti nejsou z velké části vzděláváni o matematických faktech vědy 21. století. Místo toho jsou utěšováni vírou, která se zakládá na zavedených materialistických mýtech 19. století.

Když jsem byl v Dánsku, Lalitanátha Prabhu mi půjčil dvě knihy, jejichž autorem je William A. Dembski, matematik, autor a jeden z vedoucích "Objevného institutu" (Discovery institute). Lalitanátha se setkal s Dembskim osobně, a proto se v obou knihách nachází podpis autora. Jedna kniha se jmenuje "Revoluční návrh - odpovědi na drsné otázky kolem inteligentního designu" (2004), (The design revolution - Answering the toughest questions about intelligent design). Jejím autorem je Dembski. Druhá se jmenuje "Nezvyklá neshoda - intelektuálové, kteří zjistili, že Darwinismus není přesvědčivý" (2004), (Uncommon dissent-intellectuals who find Darwinism unconvincing), kterou Dembski editoval a napsal k ní předmluvu.

Zběžně jsem si obě knihy prolistoval a včera jsem si vzal do ruky časopis Wired, o kterém jsem se již zmínil (nazval jsem ho vědeckým časopisem, ale přesnější označení je populárněvědecký časopis o počítačích). V říjnovém čísle časopisu Wired vyšel zajímavý článek o ID s názvem "Spiknutí za účelem zabití evoluce" (The plot to kill evolution). Není to bez předsudků. Nadpis článku hlásá: "NĚKTEŘÍ POPÍRAJÍ HOLOCAUST, ALE v HODINÁCH DĚJEPISU o TOM NEUČÍME." To je způsob jakým evolucionisté kritizují nedávný vpád IDM do některých amerických škol. IDM chce strategický prosadit fakt, že Darwin nevěděl nic o úžasné složitosti mikroskopických struktur buněčných tkání a dále argumentují, že je proto načase, aby školy také vyučovaly ID, protože to vyplňuje tuto mezeru. Evolucionisté jsou podle názoru IDM naprogramováni svou vlastní teorií, aby ignorovali a smetli ohromné množství důkazů, které naznačují, že zde existuje vyšší design na úrovni buněk. Evolucionisté na oplátku přirovnávají IDM k osobám, které popírají holocaust, k lidem, kteří nevěří, že nacisté ve druhé světové válce vyvraždili šest miliónů Židů. Potrhlým, krátkozrakým způsobem nyní IDM vyvrací evoluci. Evolucionisté se hájí tím, že nikdo v hodinách dějepisu neučí, že "někteří lidé říkají, že šest miliónů lidí nezahynulo v koncentračních táborech." Proč by v hodinách biologie měli studenti poslouchat, že evoluce možná není pravdivá?

Odpověď na tuto otázku je docela jednoduchá, ale evolucionistům to nedochází. Lidé, kteří sedí v komisích a vytvářejí školní osnovy, nejsou přesvědčeni Darwinovými argumenty, že případ evoluce je otevřený a stejně tak uzavřený jako případ Holocaustu. Vlastní dogmatismus evolucionistů, kdy za každým zpochybněním Darwina vidí hrozbu fundamentálního náboženství, jejich případu nenapomáhá. Kniha "Nezvyklá neshoda" (Uncommon dissent) zavádí čtenáře doprostřed této ohnivé bitky. Dozvídáme se, že evolucionista Daniel Dennet, autor "Darwinovy nebezpečné myšlenky" (Darwin's dangerous idea) se těší na den, kdy budou všichni věřící uzavřeni do ZOO pro zábavu "normálních" (= ateistických) lidí. Profesor William Provine z Cornellovy univerzity vede kampaň, aby ukázal veřejnosti, že je nejvyšší čas vybrat si mezi Darwinem a Bohem (neboli vědou a pověrami). A jestliže si veřejnost zvolí Darwina, potom musí alespoň přijmout, že neexistuje žádná svobodná vůle ani objektivní morálka.

IDM se snaží odlišit od "Vědy o stvoření", anti-evolučního hnutí, které se snaží vědeckými metodami dokázat literární biblický popis stvoření. Zastánci IDM se naopak nesnaží argumentovat na základě písem. Snaží se ukázat inteligentní design na příkladech z přírody, zvláště na základních úrovních, kde ortodoxní Darwinisté tvrdí, že méně rozvinuté věci musí být jednodušší. Zastánci IDM neargumentují, že důkaz pro inteligentní design musí znamenat, že existuje Bůh. Je však zjevné, že studenti, kteří se učí vidět design v přírodě, pravděpodobně k tomuto závěru přijdou.

To je důvod, proč evolucionisté cítí z IDM takové ohrožení. Říkají, že školy by měly učit skutečnou vědu… Tím však mají na mysli, že ve skutečné vědě není vůbec místo pro Boha. Legrační na tom je, jak vysvětluje Dembski v "Revolučním designu", že dokonce někteří křesťanští teologové se staví proti IDM. Jedná se o teology, kteří přizpůsobili evoluci víře v Boha. Jejich Bůh je však obnažená deistická verze Boha, který nemá absolutně nic do činění s tímto světem, kromě toho, že ho uvedl na počátku do pohybu.

Evolucionisté vysvětlují, že představitelé IDM zamlčují Boha a považují to za vychytralou strategii (osobně jsem přesvědčen, že to tak opravdu je). Darwinisté zuří: "Když se o vědeckém vzdělání rozhoduje na základě půvabu a divadelního projevu, tak "Objevný institut" vítězí." (Wired, str. 203.) v Scientific american ze září 2004 je na str. 24 uveden článek, o kterém si myslím, že vysvětluje skutečný důvod, proč je široká veřejnost stále skeptická k evoluci a díky tomu otevřená výzvě IDM. Článek má název "Mustangs, monists a meaning" od Micheala Shermera. Shermer připouští, že se všichni přirozeně rodíme jako dualisté. (Myslí tím, že přirozeně rozlišujeme mezi "naším tělem" a "já" neboli mezi hmotou a vědomím). Náboženství je stejně tak dualistické. Věda je však monistická - její snahou je zredukovat veškeré zkušenosti zpět na konečnou úroveň: hmotu. Shermer píše: "Problém je, že mozek nevnímá sám sebe. Vědomí pochází z mozku, ale protože to mozek neví, myslíme si, že vědomí se liší od hmoty. Díky tomu je každý v iluzi, náboženství ovládá většinu populace a způsobuje, že práce vědy se stává mnohem těžší."

Shermerova vědeckost je májávádský (neosobní) materialismus. Není to jako buddhistická filozofie. Není žádný Bůh, žádná duše, pouze hmota (mája). Problém je, že není žádná možnost jak to poznat přímo, protože kdybychom zkoumali sami sebe pouze jako hmotu, byli bychom zbaveni vědomí. Byla by to zkušenost z prázdnoty, nebo vůbec žádná zkušenost. Shermer doufá, že věda brzy vygeneruje vědomí ze silikonových čipů. Toto bude nepřímým důkazem, že jsme pouze hmota.

Když to vezmeme v úvahu, více se nám objasní, proč se evolucionisté nezajímají o důkaz, který nabízí IDM, že život je navržen. Představa návrhu je pouhým přeludem, který pochází z vědomí. Zastánci IDM pouze interpretují svoji vlastní máju do přírody, která je slepá, nevědomá a která funguje náhodou a ne podle plánu.

No, Materialističtí vědci také používají vědomí a inteligenci k obhájení toho, že konečná realita je nevědomá a neinteligentní. Proto tvůj názor vyvrací sám sebe, jak poukázal George Gilder (citováno výše). Shermer naznačuje odpověď. Jestliže toto je všechno, co existuje, potom, jestliže není žádný zítřek, každý okamžik, každý vztah a každá osoba má význam a nabývá ještě většího významu. Miku, je to strašně mystické! Říkáš, že díky tomu, že náš život je tak kraťoučký a dočasný, stává se reálnější, než kdyby byl věčný. Když dále zvážíme důsledek tvých slov, naznačuješ, že když uznáme sebe za neživé, nevědomé kusy nevědomosti, potom naše poznání (resp. Věda) bude mít větší význam a hodnotu než kdybychom byli nehmotnými bytostmi z čistého vědomí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama